Pohlaví mravenečníka, který se v Zoo Olomouc narodil 7. prosince, je téměř jisté. Tedy na 99,9 procenta. A? Je to kluk! Dnes se podrobil prvnímu mediálnímu vážení. „Jelikož prospívá skvěle a matka se stará příkladně, není se co divit tomu, že se na váze objevila hodnota 2,7 kilogramu,“ komentuje výsledek zkušená ošetřovatelka Hana Dostálová. Jedná se od druhého samce z celkem 6 mláďat přivedených na svět v olomoucké zahradě.

"Můžeme s jistotou říct, že to tatínek Sylvin a maminka Pia vskutku umí," říká mluvčí Zoo Olomouc Iveta Gronská. "Pozornost na sebe upoutali už v minulosti, a to hned celonárodní. V roce 2011 se totiž postarali o zcela prvního narozeného mravenečníka v republice."

Chov mravenečníků v Zoo Olomouc

První dva mravenečníky velké, původem z Guyany, získala olomoucká zoo v roce 2004. Jednalo se o samce Sylvina a Mirka. Ve stejném roce do Zoo Olomouc ze Zoo Stuttgart přijela Pia. Na děti chovného páru Sylvin – Pia se čekalo téměř tři roky. 11. září 2011 se Pie narodil první potomek. Safira se stala vůbec prvním odchovaným mládětem v České republice. Za posledních 12 měsíců se v rámci Evropy narodilo celkem 19 mláďat, ve světě pak 31.

Mravenečníci patří do skupiny chudozubých, žijících v oblastech savan Jižní Ameriky. Ve volné přírodě se vyskytují poměrně běžně, avšak jejich chov v zajetí není snadný. Jeden z důvodů se přičítá právě nepřítomnosti termitů v potravě. Tato pro ně nejdůležitější část jídelníčku ve volné přírodě se nesnadno nahrazuje jinou krmnou dávkou. Na krmení se podává jemně namleté libové hovězí nebo drůbeží maso namíchané se syrovými vejci, notná dávka hmyzu, nechybí ani ovoce v podobě banánů, granule pro hmyzožravce a v neposlední řadě minerály a vitaminy. Trávicí funkce se podporuje rašelinou. Příčinou, proč se mravenečníky v zajetí nemusí dařit rozmnožovat, může být i sestavení chovného páru.

Foto: Zoo Olomouc