Opatření kvůli šířící se nákaze nového koronaviru dopadají na ekonomiku města, radní schválili další úsporná opatření. Hledají finanční rezervu na mimořádné výdaje, které souvisí s pandemií nemoci COVID-19. Aktuální rozhodnutí rady kvůli tomu mění dotační politiku města.

„Rozhodnutí, která teď s kolegy musíme přijímat, jsou pro nás všechny noční můrou. Ale nikdo jiný je za nás neudělá. Jsme si všichni bolestivě vědomi dopadů úspor. Zejména úspor v oblasti poskytovaných dotací. Každý z nás zná osobně spoustu lidí, kterým omezení příjmu zkomplikuje jeho práci ve spolku, sportovním klubu, kulturní nebo neziskové organizaci. Jsou to naši přátelé, kterým musíme poctivě říct, že udržení finančního zdraví našeho města si vyžádá v letošním roce i tuto oběť,“ uvedl primátor Mirek Žbánek.

Škrtání ve výdajích postupně zasáhne všechny kapitoly rozpočtu. Logicky jsou však první na řadě ty výdaje a položky, které ještě nejsou zasmluvněny. „Připravuji pro městskou radu a zastupitelstvo celou sérii dalších rozpočtových úspor a doporučení v oblasti příjmů, která jsme konzultovali i s mezinárodní ratingovou agenturou, Je jasné, že někde začít musíme,“ objasnil náměstek pro ekonomiku Otakar Bačák, který záměr změny dotační politiky pro letošní rok předložil.

Návrh na změnu rozpoutal náročnou rozpravu. V přijatém usnesení rada města v pondělí 23. března nakonec rozhodla nevyhovět všem žádostem o dotaci do 50 tisíc korun ve vyhlášených dotačních programech. V případě žádostí o dotace nad 50 tisíc se radní rozhodli vyhovět pouze v polovině žádaných částek. Výjimku tvoří dotační programy v sociální oblasti. „I tady jsme však vytvořili úsporu ve výši 1,2 milionu korun, konkrétně zrušením programů na prevenci kriminality. Revizí prošly všechny žádosti a zůstaly jen ty, které jsou bezprostředně nutné pro zajištění služeb potřebných s ohledem na současnou situaci,“ objasnila náměstkyně primátora pro sociální věci Eva Kolářová.

Díky přijatým úsporám souvisejícím s pandemií nemoci COVID-19 se tak už nyní městu podařilo vytvořit rezervu na mimořádné výdaje jako je třeba nákup zdravotnických pomůcek v celkové výši 57 milionů korun. „Z provozních výdajů jde do rezervy 26 milionů, na dotacích jsme ve prospěch rezervy ušetřili 31 milionů. Celkem 11 milionů ještě zůstává na položce granty k dalšímu rozdělení,“ popsal náměstek Otakar Bačák.

Na základě rozhodnutí rady tak z grantů peníze mimo jiné nezamíří na podporu některých činností nebo jednorázových akcí, které se v důsledku opatření vlády ČR zastavily nebo se vůbec neuskuteční. Další výzvy na dotace, kde zůstává k rozdělení zmíněných 11 milionů, budou radní posuzovat později. „Celkově však neexistuje ideální řešení otázky, zda sáhnout do větších či menších grantů. V návaznosti na rozhodnutí rady budeme řešit aktuální podporu organizacím, které jsou existenčně ohroženy. Další budeme v čase vyhodnocovat. Věřím, že se dokážeme i přes neúprosnost ekonomických opatření shodnout na tom, že někteří se bez naší podpory dokážou na čas obejít a někteří se bez ní prostě neobejdou,“ uvedla náměstkyně primátora Markéta Záleská. „Pokud subjekt provozuje celoroční činnost, je na ni navázána i zaměstnanost lidí, jako jsou trenéři, herci, sociální pracovníci či provozní zaměstnanci. Z toho je jasné, že i u větších organizací a klubů to může být fatální,“ doplnil primátor.

Ekonomický náměstek Otakar Bačák předpokládá, že zhruba v polovině roku budou známy i přesnější prognózy ekonomických dopadů do rozpočtu města. „Oproti jiným městům v Česku není výchozí pozice a připravenost Olomouce na ekonomické dopady dobrá. Začíná být vidět propad příjmů města a z minulých let máme extrémně vysoké zadlužení. I proto nás ekonomické prognózy nutí k těmto restriktivním opatřením,“ připomněl náměstek.

Primátor připouští, že mnohé z letos přijatých opatření se v nějaké podobně přenesou i do rozpočtu roku 2021. „S úplným zrušením malých dotačních titulů pro příští rok ale rozhodně už nepočítáme,“ ujišťuje primátor.