Záchranný archeologický průzkum části proluky v Denisově ulici v Olomouci zahájili pracovníci olomouckého Národního památkového ústavu. Na ploše o výměře 950 m2 budou pracovat až do srpna příštího roku. Průzkum lokality je nutným předpokladem pro podání žádosti o evropskou dotaci na projekt dostavby muzejní budovy.
Proluka v Denisově ulici vznikla v roce 1969 po zboření pěti historických měšťanských domů. K severu ji vymezuje pozdně středověký a renesanční parkánový hradební prostor, v severozápadní části k ní přiléhá novodobě vytvořená komunikační spojka ke Kačení uličce. „Navážeme na předchozí výzkum z let 1979 až 1982. Plocha výzkumu o výměře 950 m2 ukrývá pět původních městských parcel v příhradebním prostoru. Kromě pozůstatků měšťanských domů a jejich dvorkové části s hospodářským zázemím, lze očekávat nálezy pozůstatků řemesel, která se zde provozovala,“ uvedl vedoucí odboru archeologie olomouckého NPÚ Pavel Šlézar. Samotná terénní část archeologického výzkumu bude podle něj trvat 15 měsíců. „Výsledky pak budeme zpracovávat další rok,“ doplnil.
Průzkum archeologů budou nepochybně Olomoučané sledovat se zájmem. V posledních letech se díky několika záchranným archeologickým průzkumům podařilo objevit fantastické "piklady historie", jako třeba základy tábory římských legionářů v Neředíně, zbytky řmských pálených tašek před kostelem Panny Marie Sněžné, základy románského kostela a pohřebiště v 11. a 12. století na Dolním náměstí či třeba záhadné pohřby z pravěkých kultur v Nemilanech. Na vysvětlení dosud čekají některé nálezy, jako byla například krásná hlavička lva či levharta, naezená v jednom z pravěkých hrobů.
Archeology z NPÚ Olomouc pro provedení prací vybralo Muzeum umění na základě výběrového řízení. Archeologický průzkum je podle ředitele Michala Soukupa předpokladem pro podání žádosti o evropskou dotaci na projekt dostavby muzejní budovy. „V této chvíli sice ještě nejsou vypsány žádné výzvy, které by se našeho projektu týkaly, ale chceme být připraveni na možnost, až se objeví,“ vysvětlil Soukup. Pro muzeum je podle něj momentálně prioritou dokončení rekonstrukce stávajícího objektu, který bude s dostavbou propojený. „Na dobré cestě je naše žádost o finance na vzorovou obnovu památkově chráněné fasády, mansardové střechy muzea a bývalého kina Central, které je skryté v podzemí,“ přiblížil nejbližší plány ředitel.
Projekt známý jako Středoevropské fórum Olomouc už o evropskou dotaci usiloval v roce 2011. Tehdy byl z dotačního řízení vyloučen s odůvodněním, že naplňuje znaky tzv. veřejné podpory. Muzeum však v projektu pokračuje i bez jeho stavební části. „Především je to ve výstavní a akviziční činnosti, neboť své sbírky stále doplňujeme o středoevropské umění druhé poloviny 20. století. V roce 2013 jsme otevřeli první expozici středoevropského poválečného umění a nedávno jsme získali dvě díla světoznámého průkopníka op-artu Victora Vasarelyho,“ připomněl ředitel. Ideu Středoevropského fóra muzeum rozvíjí také v dílčím projektu CEAD – Databáze umění střední Evropy. „Na internetových stránkách www.ceadata.eu je volně přístupná databáze čtyřiceti středoevropských umělců. Vloni jsme také ve stálé expozici otevřeli tzv. CEAD Point, tedy informační kiosek propojený s databází,“ uzavřel Soukup.
Příjemný šok, říkají pořadatelé o výtěžku sbírky na pomoc dětským pacientům
Kde stával nejstarší biskupský chrám v Olomouci? Byl tu ještě před katedrálou
Folklorní sláva s cimbálem, piráti a skvělá bluesmanka Wanda Johnson