Jen pár stovek korun odlišuje Olomouc a třeba Šternberk či Litovel v tom, jaký výnos z daní dostávají tato města na jednoho obyvatele. Mezi Olomoucí a Plzní je přitom rozdíl zhruba dvojnásobku. Představitelé Olomouce chtějí o problému jednat s premiérem Bohuslavem Sobotkou.

O tom, že podstatně víc lidí z Uničova (či jiného menšího města v regionu) jezdí za kulturou, vzděláním, lékařskou péčí či zábavou do Olomouce než opačným směrem, asi nikdo nepochybuje. Moravské divadlo, Moravská filharmonie, zoologická zahrada, řada muzeí, galerií, sportovních oddílů a různých spolků, to vše stojí městskou kasu ročně stovky a stovky milionů korun. Zatímco Olomouc dostává ze státní kasy něco přes 8 tisíc korun na občana, zvláštní kategorie, kterou tvoří trojice měst Plzeň, Brno a Ostrava, dostává zhruba dvakrát tolik, a hlavní město Praha inkasuje dokonce trojnásobek. Samozřejmě, Praha poskytuje služby, které využívá jednoznačně největší počet obyvatel České republiky. Mezi počtem zoologických zahrad, divadel a filharmonií v Olomouci a Plzni ovšem dvojnásobný rozdíl opravdu není. 

"Pro Olomouc byl v tomto směru klíčový rok 2009. Tehdy došlo ke změně zákona o rozpočtovém určení daní, kterým v praxi město Olomouc od té doby ročně ztrácí asi 140 milionů korun. Takový výpadek v příjmech se musí v řádu několika let projevit," vysvětloval na dnešní tiskové konferenci první náměstek primátora Olomouce Martin Major. Do Olomouce má ve čtvrtek 21. května dorazit premíiér Bohuslav Sobotka, a právě s ním by chtěli předastavitelé Olomouce na to téma hovořit. 

Předem, než se jednání uskuteční, nechce nikdo moc prozrazovat. Představa, že by se Olomouc rázem vyšvihla mezi města, která dostávají z daní dvojnásobek, asi není ani moc reálná. Za pokus by ale změna rozpočtového určení daní stála, třeba na úrovni krajských měst. Ta mají obecně ve svých regionech vždy nejvyšší výdaje, protože zajišťují různé služby pro největší část obyvatel svých krajů. Současný systém má totiž ke spravedlivému rozdělování dost daleko.