Mauzoleum jihoslovanských vojínů je už přes měsíc částečně skryto za ohradou. Když za ni nakouknete, mauzoleum možná ani nepoznáte. Chybí mu totiž podstatná část čelního schodiště včetě sochařské výzdoby. 

V červenci zde začaly stavební práce na první etapě rekonstrukce této památky. Už během prvních týdnů se ukázalo, že nebude vše tak jednoduché. Naši předkové totiž ve dvacátých letech minulého století například při stavbě základů použili méně vhodné technologie, než by si zdejší vlhké prostředí vyžadovalo, a výsledkem toho je dnes velmi tristní stav. Oproti původnímu projektu tak musí přibýt ještě další práce na zajištění statiky celého objektu, což by ale dle zainteresovaných nemělo mít na dobu realizace oprav podstatný vliv.

Nepříjemnou je i ta okolnost, že se v nedávné době někdo snažil poničit oplocení stavby. Případ už řešila policie. Po celou dobu bude také muset být zabazpečen vchod do krypty, protože už v minulosti se už vyskytly pokusy odcizit z ní část kosterních ostatků. Jak vidno, o mauzoleum je prostě stále zájem, a to ne vždy pozitivní.

Připomínka slovanské vzájemnosti

Mauzoleum na počest padlých vojáků jihoslovanského původu vybudovali Olomoučané v polovině 20. let minulého století. V Olomouci a dalších vojenských nemocnicích na Moravě se za první světové války léčila řada zraněných vojáků, pobývali zde byli i zajatci z tábora protivníků, mezi nimi i Srbové. Právě Srbové, Chorvati, Slovinci a další balkánské národy pak vytvořily po válce společné království, které bylo za dob první republiky jedním z blízkých spojenců masarykovského Československa. Z tohoto důvodu nechala olomoucká radnice v roce 1926 vystavět toto mauzoleum, v jehož průčelí na štítu stála věta Věrnost za věrnost, odkazující právě na přátelství mezi Jugoslávií a Československem. V podzemní místnosti mauzolea bylo umístěno přibližně 1200 rakcí s ostatky jihoslovanských vojáků.

Autorem projektu mauzolea byl významný olomoucký architekt Hubert Aust, sochařskou výzdobu dodal rovněž známý umělec Julius Pelikán.

Město Olomouc se stalo majitelem objektu teprve vloni rozhodnutím soudu, který řešil otázku, komu má památník patřit, když původní vlastník, jugoslávské království, už neexistuje. Od rozsudku soudu začalo město urychleně řešit otázku rekonstrukce chátrající památky. Nyní se pracuje na přízemní části objektu, tedy na základech a schodišti, poté bude na řadě kaple, a nakonec krypta včetně ostatků asi 1200 vojáků. Hotovo by vše mělo být asi v roce 2019.