Historické setkání zažije dnes odpoledne Jihoslovanské mauzoleum v Bezručových sadech. U památníku padlých vojáků srbské, chorvatské, makedonské či slovinské národnosti se setkají velvyslanci zemí bývalé Jugoslávie spolu s primátorem Antonínem Staňkem a dalšími představiteli města.

Velvyslanci Chorvatska, Makedonie, Srbska, Bosny a Hercegoviny a náměstkyně velvyslance Slovinska se setkají u Jihoslovanského mauzolea vůbec poprvé. Bude to vskutku historický okamžik, protože se u mauzolea setkají diplomatičtí představitelé zemí, které kdysi tvořili společný stát Jugoslávie a poté mezi nimi v devadesátých letech vypukly velmi dramatické konflikty. Rozpad Jugoslávie vedl ostatně také k chátrání výjimečné památky, protože nebylo možné určit vlastníka stavby. Když mauzoleum v roce 1926 vzniklo, město Olomouc jej věnovalo tehdejšímu Království Srbů Chorvatů a Slovinců, jeho nástupnickým státem byla federativní republika Jugoslávie. Ta přestala defakto existovat na začátku 90. let. 

Diplomaté dnes uvidí mauzoleum v průběhu rekonstrukce, která začala před pár měsíci. Vloni totiž soud rozhodl, že vlastníkem mauzolea bude město, které se tak mohlo konečně pustit do projektu opravy neobvyklé stavby. Ta by měla trvat tři roky a stát bude kolem 18 milionů korun. Už v průběhu první etapy se ukazuje, že oprava bude náročná, protože stavba nemá kvalitně provedené základy. 

Mauzoleum je monumentální stavba, kterou navrhl olomoucký architekt Hubert Aust. Vznikla v roce 1926 na území, které město darovalo tehdejšímu Království Srbů, Chorvatů a Slovinců. Hlavním objektem mauzolea je kaple s kopulí a představenými třemi řadami dórských sloupů na uměle navezeném pahorku. Kaple je přístupná dvojramenným schodištěm, na průčelí stavby je nápis v češtině a srbochorvatštině „VĚRNOST ZA VĚRNOST – LJUBAV ZA LJUBAV“. Sochařskou výzdobu objektu vytvořil Julius Pelikán. Pod kaplí je krypta s ostatky jihoslovanských vojáků, kteří zemřeli v olomouckých vojenských nemocnicích během první světové války, posléze sem byly svezeny ostatky i z jiných částí republiky a momentálně je jich uložených 1188.