Fascinující, to je termín, který asi nejvěrněji vystihuje dojem z unikátní výzdoby velkého slavnostního sálu v budově Komenia. Dějiny této školy se píší už od roku 1875, kdy vznikla jako německojazyčná reálka pro chlapce. Od května zde probíhají restaurační práce na stropní části výmalby. Tato část záchrany sálu je už téměř u konce.  

Do finále oprav stropní části výmalby se dají počítat už jen dny. Po očištění následovaly retuše a další odborné práce, mimo jiné i zpevnění stropu. Všechny výjevy po péči restaurátora neuvěřitelně ožily, celé dílo působí velmi živým dojmem. Opravou stropu ovšem záchrana ojedinělé památky nekončí - následovat by mělo restaurování stěn sálu. To bude ve srovnání se stropní částí ještě náročnější a bude trvat déle. Oproti stropu navíc u stěn schází i některé prvky. Podle restaurátora Radomíra Surmy také v průčelí sálu byly velmi pravděpodobně umístěny sochy císaře Františka Josefa I. a jeho manželky Alžběty. Osudy těchto plastik jsou neznámé. 

Restaurování výzdoby sálu školy iniciovalo město Olomouc. Zajistilo také finanční prostředky, což nebyl úplně snadný úkol - vždyť celkové náklady na restauraci celého sálu se odhadují na skoro 8,5 milionu korun. 

Sál Komenia u nás nemá obdoby

Slavnostní sál v budově, která vznikla v letech 1873 až 1875, je na všech stěnách i na stropě vyzdoben ve stylu neorenesančního dekorativismu s prvky barokního iluzionismu. Hlavním autorem freskové výzdoby, na níž se podílelo více tvůrců, je pravděpodobně malíř José Hilber, a vznikla roku 1892, tedy až sedmnáct let po vystavění budovy a otevření školy. Ačkoliv hlavní autor výzdoby nebyl žádným výtvarným modernistou, v jistém smyslu však při práci používal i zcela moderní metody, běžné tehdy například u impresionistů. Na výzdobě sálu pracovaly podle restaurátora Radomíra Surmy tři skupiny malířů, jedna zaměřená na hlavní výjevy a postavy, druhá na architektonické prvky a třetí na dekory a ornamenty. V celém sále je kolem dvou set padesáti postav, z toho na již zrestaurovaném stropě kolem padesáti.

Diváka při pohledu na výzdobu sálu fascinuje hustota a složitost výjevů i ornamentálních prvků. Ačkoliv je historizující styl v architektuře vnímán jako méně vzácný, protože staveb v tomto slohu existuje větší množství, obdobná malířská výzdoba v takovém rozsahu a provedení je skutečným unikátem, který nemá v tuzemsku srovnání. "Ta výzdoba je natolik intenzivní, že by se dílo dalo s nadsázkou nazvat olomouckou sixtinskou kaplí," uvedl restaurátor Radomír Surma a poukázal na to, že shodou okolností je autor této světově proslulé památky Michelangelo v sále Komenia rovněž vyobrazen.