Odborníci v reprezentativním složení se na půdě olomoucké radnice sešli k jednání o problému znečištěného ovzduší. Setkání, které iniciovala právě radnice, mělo přispět k hledání společné cesty, jak zabránit nebo alespoň snížit rizika dalších smogových situací. Důležitým impulsem byla samozřejmě také potřeba výměny všech dostupných informací a zkušeností. Výsledkem jednání byla dohoda o další spolupráci například s hydrometeorology a také konsenzus ohledně nutnosti dokončit severní obchvat Olomouce a vybudovat východní tangentu.

„Chceme se dozvědět od vás, jak vy vnímáte nedávnou situaci, kdy musel i v Olomouci být vyhlášen stav regulace, jaké jsou podle vašich zkušeností příčiny a jaká možná opatření. My vás budeme informovat o tom, o jakých krocích uvažujeme,“ vysvětlil na úvod setkání primátor Antonín Staněk. Jednání se účastnil primátorův náměstek Aleš Jakubec, zástupci odboru životního prostředí a odboru koncepce a rozvoje olomouckého magistrátu, pracovnice Krajské hygienické stanice, a dále zástupci odboru životního prostředí Krajského úřadu Olomouckého kraje, Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ), České inspekce životního prostředí (ČIŽP) a Dopravního podniku města Olomouce.

Používejte MHD, bude to lepší. 300 milionů ročně na autobusy a tramvaje

Náměstek Aleš Jakubec informoval o aktivitách a plánech města. Uvedl, že radnice zvažuje například nové způsoby informování veřejnosti o překročení prahových hodnot sledovaných ukazatelů ovzduší tak, aby se informace dostaly k co největšímu počtu lidí. „Chceme vydat leták se základními informacemi a radami, prověřujeme možnosti více využít webové stránky města, občané mohou také využít mobilní aplikace, které na smogovou situaci upozorňují,“ uvedl náměstek. Připomněl také, že se radnice příslušnými opatřeními zabývá už delší dobu. „Už od roku 2015 připravujeme Plán udržitelné mobility města Olomouce, a jeho součástí bude i program zlepšování kvality ovzduší ve městě,“ zdůraznil Aleš Jakubec. Součástí tohoto plánu jsou i analýzy a studie vlivu dopravy včetně případného zavedení nízkoemisních zón, které mimochodem zatím neexistují nikde v České republice, nebo vydání regulačního řádu omezujícího dopravu v případě vzniku smogové situace. „Průběžně vytlačujeme těžkou dopravu z města, omezujeme vjezd nákladních vozidel nad dvanáct a nad šest tun do centra. K tomu, abychom tyto kroky dokončili, ale nutně potřebujeme i součinnost státu,“ doplnil Aleš Jakubec s tím, že se připravuje zákaz tranzitní dopravy nad 12 tun na území celé Olomouce. Město výrazně podporuje hromadnou dopravu (cca 300 milionů Kč z rozpočtu města), jízdné je nejnižší v zemi, a chystá se i další rozšíření tramvajových tratí. „Samozřejmě je důležité, aby městskou hromadnou dopravu využívalo co největší procento lidí,“ dodal Jakubec.

V Olomouci není velký znečišťovatel

Ze slov zástupců ČHMÚ vyplynulo, že v případě Olomouce se na znečištění podílelo několik zdrojů, přičemž ve městě na rozdíl například od Ostravy není žádný dominantní zdroj znečištění, jehož provoz by bylo možné při vyhlášené regulaci omezit. „Roli hraje doprava, lokální topeniště, prach z polí, transport a skládky stavebního materiálu i dálkový přenos prachových částic,“ uvedla Blanka Krejčí z ČHMÚ. Jak dodala, není v tuto chvíli jasné, jaký je podíl té které složky zdrojů znečištění. Analýza, která by měla ukázat mimo jiné i to, jaký je vliv dálkového přenosu nečistot z jiných regionů či ze zahraničí, by mohla být součástí chystaného hodnocení podílů zdrojů. „V tom případě vás oficiálně požádáme, aby byla do takové studie zahrnuta i Olomouc,“ reagoval primátor Antonín Staněk, což mu bylo předběžně přislíbeno. Ačkoliv studie, která odhadne původ znečištění, se teprve chystá, je už dnes známo, že během únorových smogových dnů byla severně od našich hranic v Polsku naměřena opakovaně mnohonásobně vyšší míra znečištění vzduchu než u nás.

Jako důležité se ukazuje i to, že se od letošního 1. ledna změnila legislativa a s ní i metoda vyhlašování smogové situace. Zatímco limity pro jednotlivé typy znečištění jsou v celé Evropě stejné, prahové hodnoty pro vyhlašování smogových stavů jsou různé nejen stát od státu, ale mění se i v rámci České republiky v průběhu času. Podle informací hydrometeorologů by podle pravidel platných do konce roku 2016 nebyla letos smogová situace vyhlášena ani jednou. Bez ohledu na metodu stanovování smogové situace ale ani absolutní čísla do loňského roku nevypovídají nic o zhoršování situace, ba naopak.  „Není pravdou, že by se situace zhoršovala. V uplynulých dekádách byly výrazně špatné roky 2006 a 2010, jinak se ale od roku 2007 stav ovzduší trvale mírně zlepšuje a míra znečištění klesá,“ doplnila Blanka Krejčí z ČHMÚ.

Odborníci se shodli také na tom, že na letošních problémech mělo podstatný podíl počasí, které přivodilo obdobné problémy na mnoha dalších místech Evropy. Pokud by byla zima mírná jako v předchozích letech a neopakovala se inverzní situace, k problémům takového rázu by nedošlo.

Hlavní je východní tangenta a severní obchvat

„Důležité je tedy řešit dopravu, dále vytlačovat tranzitní a nákladní dopravu z centra, pokračovat v přípravě Plánu udržitelné mobility města Olomouce, který přinese i nové analýzy zavádění nízkoemisních zón, a hlavně musíme tlačit na stát ve věci vzniku východní tangenty a dokončení severního obchvatu města,“ shrnul po jednání primátor Antonín Staněk. V Olomouci budou navíc letos ještě vylepšena protiemisní opatření v teplárně. „I když se to těžko kvantifikuje, každé zlepšení se samozřejmě počítá,“ dodal primátor.