Pokud jste chtěli vzít v centru Olomouce návštěvu na opravdu luxusní steaky, byla tu doposud sázka na jistotu - tradiční restaurace U Kohouta. Maličký podnik s unikátní domáckou atmosférou v Lafayettově ulici je jistota. I ta ale letos skončí, stejně jako dvě jiné tradiční provozovny v úplném centru Olomouce, o kterých jsme na stránkách Olomouckého REJe už psali zde a zde.

Na rozdíl od dvou výše zmíněných olomouckých stálic není u této restaurace termín zavření zatím znám. Majitel restaurace i domu v jedné osobě, Petr Riedel, chce celý objekt prodat. „Zavřeme, až se dům prodá. Jestli to bude brzy nebo za dlouho, to už nezáleží na mě,“ říká s úsměvem. A proč končí? „Jsem tady šestadvacet let. Jsem unavený,“ vysvětluje. Vést dobrý restaurační podnik je podle něj těžké, a to čím dál více. Přibývá byrokratických povinností, není snadné sehnat kvalitní personál (svědčí o tom i pohled na dnešní provizorní otevírací dobu) a hosté mají naopak v Olomouci čím dál tím širší výběr. Sečteno a podtrženo, majitel by si už od náročného poslání rád odpočinul, a převzít podnik po něm nikdo z rodiny nehodlá. Vynikající steaky či cenově příznivá a chuťově parádní polední menu tak zde možná budou k mání posledních pár týdnů, možná pár měsíců…

Restaurace U Kohouta má, stejně jako železářství Norma a česká jídelna a bufet Centrum, tradici v řádu mnoha desítek let. Od počátku nese název U Kohouta, byť toto výrazné a krásné domovní znamení zdobí dům naproti přes ulici. Původní majitel Leopold Riedel totiž provozoval restauraci právě v protějším rohovém domě. Na konci války byl dům číslo 50/3, kde restaurace sídlí dnes, těžce poškozen a poté zbourán. Leopold Riedel jej pár let po válce zkolaudoval jako obytný dům s vývařovnou. Až do roku 1989 sloužil jako hospoda IV. cenové kategorie a nevalné pověsti. „Za minulého režimu to byl asi nejhorší lokál v centru Olomouce,“ říká s úsměvem dnešní šéf.

I přesto zde ale na počátku devadesátých let vybudoval a 2. května 1991 zahájil provoz obnovené restaurace, která má dnes velké renomé a spoustu vděčných fanoušků. „Nevím, jestli restaurace skončí. Prodám to tak, jak to je. Jestli tu někdo otevře banku nebo bude pokračovat v gastronomických službách, to už bude na něm. Žádnou podmínku kupci nekladu,“ říká majitel. Tak uvidíme. Každopádně je ale podniků, kde se všichni hosté v lokálu pozdraví při příchodu i odchodu a člověk se tak cítí spíš jako rodinném prostředí, u nás poskrovnu. I po Kohoutovi se nám bude stýskat.     

Foto: REJ.cz a facebooková stránka restaurace