Stál tady sedmasedmdesát let. Most u Bristolu v dnešní Komenského, tehdy Laudonově ulici byl postaven za Protektorátu Čechy a Morava v roce 1941. Pevná železobetonová konstrukce měla pro německou okupační moc v době války strategický význam. Však také když šlo na konci války do tuhého, snažili se ustupující vojáci Wehrmachtu most zničit, aby se musela Rudá armáda před řekou zastavit. Tehdy to ale nevyšlo. 

Most byl v květnu roku 1945 připraven k odstřelu. Vojenští pyrotechnici wehrmachtu jej prošpikovali výbušninami a připravili k demolici. Tomu zabránili domácí odbojáři, prý ve spolupráci se sovětskými vojáky. Chvíli před demolicí se jim podařilo odpojit elektrické roznětky a most tak zůstal otevřený i pro armádu, postupující z východu. Most si pak vyzkoušeli ruští vojáci znovu v roce 1968 při srpnové invazi. Tehdy měli dokonce u vjezdu na most postavenou těžkou techniku, aby byl důležitý přechod přes Moravu pod jejich kontrolou. Most se podepsal i na podobě ničivých povodní v červenci roku 1997. Pevná konstrukce náporu tisícileté vody bez problémů odolala, byť se už voda dostávala téměř na horní část mostovky, nicméně současně most působil i jako zátka v korytě řeky a ovlivnil tím kromě jiného i míru rozlití řeky výše proti proudu. 

O dalších jednadvacet let později je už ale všechno jinak. V červenci roku 2018 začali most nejprve postupně odstrojovat a po malých částech demolovat, aby 26. července již značně zúžené torzo mostovky spadlo do koryta. Most teď budou v rámci protipovodňvých opatření postupně odvážet z koryta řeky a připravovat břeh na založení nového mostu. Ten by měl být postaven tak, aby v případě dalších povodní nebránil průtoku vody. 

Most už ve středověku

O tom, že jde v případě mostu v Komenského ulici o strategicky významné místo, svědčí i mínění historiků. Například podle olomouckého historika Milana Ticháka stával na tomto místě most už ve středověku. Na historických mapách z období, kdy bylo ještě centrum Olomouce obehnáno pevnou a složitou fortifikací, je most rovněž snadno dohledatelný. Přes most a dále přes Hradskou bránu do Olomouce přijížděli také cestující z dálkových tras, k nimž od roku 1841 přibyli rovněž pasažéři z nové železnice. První vlakové nádraží totiž v Olomouci stávalo poblíž hostince Na Špici, tedy u křižovatky dnešní Jeremenkovy a Pasteurovy ulice. Odtud, zhruba ve směru dnešní Pasteurovy ulice, také vozily pasažéry z nádraží do města koňmi tažené omnibusy. Než se návštěvníci dostali na půdu Olomouce, museli překonat řeku Moravu. A to se dělo právě na místě dnes likvidovaného mostu u Bristolu...  

Video: Martin Cirok