Amatérští elektroinstalatéři se zabydleli v pavilonu Kalahari. Pavilon afrických zvířat, který je od léta nejnovější chloubou olomoucké zoo, je totiž domovem i páru kapských medojedů. A právě tyto dvě velké kunovité šelmy ukazují, že jejich pověst mimořádně chytrých a přemýšlivých zvířat nepřehání – ve své ubikaci se už zkoušeli dostat ven a do elektroinstalace.

Je tomu zhruba měsíc od jejich přestěhování do pavilonu Kalahari v olomoucké zahradě. „Se svým novým bydlením se však tyto inteligentní šelmy už začaly patřičně seznamovat,“ popisuje šéf zimoviště afrických zvířat Pavel Vidlář. V čase, kdy je pavilon prázdný, zkoumají intenzivně možnosti, jaké jim jejich nový domov nabízí. Povedlo se jim už dostat se až ke krytům elektrických rozvodů, které jsou mimo jejich ubikaci. Naštěstí je ale nedokázali sundat a jejich lidští opatrovníci jim pro jistotu další cestu k elektřině preventivně ztížili. O tom, jak neuvěřitelně vynalézaví medojedi jsou, pokud jde o cestu za svobodou, svědčí i piložené video. 

Není to jediná novinka ze života zvířat v Kalahari. Ve venkovním výběhu se totiž teď objevil pořádně košatý strom baobab. Užijí si ho především sousedky medojedů, hbité surikaty.

„Pro surikaty je typické hlídkování na vyvýšeninách a patrně doznaly, že to k naší rozhledně mají daleko, tak jsme jim pořídili jejich vlastní. Dutinu kmene mohou využít k cestě, která vede až do samotné koruny baobabu,“ vysvětluje zoolog Libuše Veselá.

CHOV MEDOJEDA V ZOO OLOMOUC

Medojed je chován v zoo velmi zřídka. Na celém světě se jedná jen o 16 institucí. V celé Evropě pouze potom o 6 zařízení, z toho 3 české zoo. V Zoo Olomouc mohou návštěvníci od 5. října hledat a najít čtyřletého samce Akina (Bojovník) a tříletou samici Kali (Energie), kteří, alespoň věříme, v brzké době vytvoří chovný pár, neboť se jedná o geneticky cenné jedince, jelikož pochází z míst svého přirozeného výskytu v Africe.

Původ označení pochází z latinského mellivora - mel (med) a voro (žeru, hltám). Tato kunovitá šelma žije nejen v Africe, ale také v částech jižní Asie. Samci mívají oproti samicím až dvojnásobnou váhu cca 15 kg. Volná kůže v krční oblasti medojeda chrání nejen proti bodnutí žihadlem, ale také i při napadení, kdy se díky ní podobně jako medvěd malajský dokáže vymanit ze sevření a otočit se až o 180°. Svalnaté přední končetiny má obdařené drápy dlouhými až 5 cm. Pomocí nich dokáže během pár minut vyhrabat díru velkou tak, že ji může použít jako svůj úkryt. Jedná se o zvíře aktivující převážně v noci. Medojed je všežravec, loví ptáky, plazy, savce, nepohrdne mršinou, pochutná si i na ovoci a má rád med, V Zoo Olomouc je pro něj zatím největší pochoutkou drůbeží maso ve všech podobách, případně morčata. V zajetí se může dožít až 26 let, ve volné přírodě podstatně méně.

NEBOJÍ SE ÚTOČIT NA LVY A JEDOVATÉ HADY

Medojed je velmi nebojácné a silné zvíře. Jsou známé případy, kdy zaútočil i na několik lvů. Do skladby jeho jídelníčku patří i smrtelně jedovatí hadi - zmije útočná či kobra. Pokud ho paralyzují jedem, medojed sice na pár minut upadá do stavu podobajícího se smrti, ale většinou uštknutí přežije. Medojed použitím výměšku análních žláz dokáže zdárně omráčit blanokřídlý hmyz. Úzce spolupracuje (mutualismus) s opeřencem medozvěstkou křiklavou. Ta svým křikem zvěstuje, že nalezla včelí hnízdo. Navede jej k úlu, počká až medojed hnízdo rozbije, vyplení, a poté se k hostině přidá, zbytky pláství jsou pro ni uspokojením z dobře vykonané spolupráce.