Zoo Olomouc přináší velkou zprávu! Olomoucká zahrada coby jediný chovatel mravenečníků čtyřprstých na území bývalého Československa, který je také rozmnožuje, slaví. Chovnému páru Chaco a Morgana se 22. října narodilo v rámci chovu desáté mládě. Z počátku byly o jeho život obavy, neboť matka, prvorodička, neměla dostatek mléka, dnes ale s jistotou víme, že mládě je životaschopné.

A to není všechno! Další ze samic je už březí. „Za měsíc dojde k velkému stěhování. Naše samice si předají porodní box. Morgana s mládětem tak bude v ubikaci lenochodů už k vidění a březí Tara se přesune do porodního boxu,“ dodává ošetřovatelka Hana Dostálová.

Zakladatel úspěšného chovu se toulal i po golfovém hřišti

Zoo Olomouc je na území České a Slovenské republiky jediným chovatelem, kterému se současně daří mravenečníka čtyřprstého úspěšně rozmnožovat. S jeho chovem započala v roce 2003 díky Dartovi a jeho milé samici jménem Tama. První mládě přišlo na svět až po třech letech chovu. Tehdy to byl jediný pár, který žil v českých a slovenských zahradách. Budoucí otec Dart musel být před porodem od samice oddělený, což se mu příliš nezamlouvalo. Vzdorovitě opustil klec a zmizel.

Zprávy o jeho výskytu posílali obyvatelé blízkých Samotišek, kteří ho viděli hrát si na hřišti s dětmi. Z dětského hřiště se Dart vydal rovnou na golfové, do pár kilometrů vzdálené Vésky. Po návratu se ale otcovské role ujal příkladně. Současnou skupinu tvoří otec Chaco, který nemá rodný list, jelikož pochází z volné přírody (Paraguay), matka Morgana (Španělsko - Faunia Park) a Tara (Zoo Olomouc) a její mládě Kryštof (Zoo Olomouc), a nový přírůstek do rodiny.

V jižní Americe loví mravence i na stromech

Mravenečník čtyřprstý, zástupce řádu chudozubých, žije v pralesích Jižní Ameriky. Ocas má částečně ovíjivý, a dovede se za něj zavěsit na větev. Ve šplhání je mistr svého oboru, ale pohybuje se obratně i na zemi. Dlouhé drápy mu slouží jako háky ke šplhu, při pohybu po zemi mu však překáží, a proto došlapuje na klouby prstů. V sebeobraně se postaví na zadní nohy a předními se brání. Má v nich velkou sílu, trhá i kusy dřeva. Aktivuje hlavně v noci a za soumraku, přes den se ukrývá v dutinách stromů. Živí se mravenci, termity, občas vyloupí hnízdo včel. Mravenečníci si při získávání potravy pomáhají lepkavým jazykem, na něj nalepí i část substrátu z mravenišť, který jim pomáhá v trávení. Samice rodí jedno mládě a poté ho nosí na hřbetě.

Stromoví mravenečníci se ve volné přírodě vyskytují běžně, avšak jejich odchov v péči člověka je problematický. Důvod obtížného odchovu mravenečníků se přičítá nepřítomnosti termitů v potravě. Na krmení jim v zahradě podáváme jemně namleté maso s vejci, banány, ovesné vločky, kvalitní granule pro psy bez lepku, minerály s vitaminy. Trávicí funkci podporujeme rašelinou. Další důvod, proč se mravenečníky v zajetí nemusí dařit rozmnožovat, může být i náročné sestavení chovného páru a vytvoření vhodných podmínek, které panující v tropických pralesích.

Foto: Zoo Olomouc/ Milan Kořínek