V Zoo Olomouc se snaží, aby byl život zdejších zvířat co nejvíce pestrý. Doplňují ho proto i takzvaným enrichmentem – tedy obohacením a zpestřením prostředí a života. Zaměstnanci proto vymýšlí hry a tvoří různé doplňky. Z hasičských hadic pletou houpačky opicím, krmivo ukrývají tak, aby k jeho získán zvíře vyvinulo nějakou činnost, vyrábí se makety. Ve výrobě takovýchto maket je mistrem Dana Reisigová z pavilonu šelem. Ta pro mladého lva Thembiho připravila jeho první kořist v podobě prasete bradavičnatého.

„Chtěla jsem mu připravit něco, s čím by se potkal i ve volné přírodě. Thembi by se v jeho věku pomalu začínal učit lovit,“ dodává Dana Reisigová. Thembi byl zpočátku ostražitý, ale jakmile viděl matku Lilly, kterak na prase útočí, přidal se. Když přišel táta Šimon, Thembi mu už ukazoval, jak se s kořistí vypořádal, skákal s prasetem v tlamě, a nakonec si hrdě odnesl úlovek do vrchního patra výběhu.

Lvi berberské Zoo Olomouc chová už čtyřicet let

Historicky první lvi berberští přijeli do Olomouce v roce 1979. Základ chovného páru přinesl až rok 1993, v němž ze Zoo Dvůr Králové přišla lvice Zana a o necelé dva roky později z brněnské zoo samec Vilém. Zoo Olomouc má doslova „lví“ podíl na zachování populace tohoto poddruhu lva. Od roku 1995 se zde narodilo celkem 20 mláďat. V roce 2013 byla naše mláďata jediná, která se na světě narodila. To poslední Thembi (Naděje) je součástí krásné a soudržné lví rodiny, kterou spolu s ním tvoří otec Šimon a matka Lilly. Šimon s Lilly už úspěšně odchovali 7 koťat a Šimon je tak žijícím berberským samcem s největším počtem odchovaných mláďat na světě vůbec.

Nejmohutnější ze všech lvů

Od poloviny 20. století je tento nejmohutnější poddruh lva považován za v přírodě vyhynulého. Dříve obývali oblast celé severní Afriky. Místem posledního přírodního výskytu lva berberského byly nehostinné oblasti pohoří Atlas. S jejich vyhubením započali už staří Egypťané a v jejich činnosti pokračovali i Římané, kteří lvy odchytávali a používali k bojovým hrám s gladiátory. Pouze 9 kůží, 1 kostra a několik lebek z berberských lvů jsou zachovány dnes v muzeích.

Informace o úplném vyhubení vyvrátila před lety zpráva o jejich chovu ve lvinci marockého krále. Ten ve své soukromé menažerii choval poslední potomky berberských lvů. Z něj se pak rozšířili do jiných zoo. Lvi berberští se dnes chovají v patnácti zoo v Evropě a ve dvou v Asii. Jejich celková populace čítá 77 jedinců. Chovných berberských lvů je málo a příbuzenských vazeb mezi nimi příliš mnoho, proto je sestavení chovného páru velmi obtížné.