Socha Ježíše na litinovém sloupu obohatila areál městského ústředního hřbitova v Neředíně. Socha o výšce 60 centimetrů je umístěna na litinovém sloupu a spolu s ním dosahuje výšky téměř dvou a půl metru. Nově instalovanou sochu lze obdivovat u evangelické kaple poblíž historické vstupní brány hřbitova.

„Po konzultaci s odborníky předpokládáme, že sloup byl odlit okolo roku 1900, pravděpodobně ve slévárně Blansko. Odhadovaná hodnota tohoto ojedinělého díla je přes sto tisíc korun,“ popsal náměstek primátora Matouš Pelikán, v jehož gesci jsou městské hřbitovy. Restaurování nalezeného díla bylo svěřeno umělecko-kovářské dílně Ilji Běhala.

Kromě sochy Ježíše je na hřbitově v Neředíně i nové pietní místo. Vzniklo u rozptylové loučky a sloužit bude pozůstalým k ukládání pietních kamenných desek se jmény zemřelých. „Jde o důstojnou a také nutnou náhradu za památeční desky a předměty, které dosud pozůstalí ukládali na zemi. Situace nám bohužel následně také komplikovala i řádné ošetřování travního porostu,“ objasnil Evžen Horáček, ředitel Hřbitovů města Olomouce. Pietní místa na zemi tak nově nahradí čtyřboká konstrukce pro vkládání kamenných desek se jmény rozptýlených.

Návštěvníci centrálního hřbitova v Neředíně jistě ocení i to, že se v průběhu letošního léta podařilo v předstihu dokončit také poslední dlážděnou cestu. „Ukončili jsme tak budování páteřních cest v areálu hřbitova, které začalo v roce 2016. Poslední cestu se navíc podařilo dostavět o téměř tři týdny dříve než bylo původně v plánu,“ vyzdvihl náměstek primátora Matouš Pelikán. Po dlažbě z žulových kostek se tak lidé nyní projdou v úseku od tzv. lesa vzpomínek až k zázemí hřbitova poblíž kamenictví v zadní části areálu. „Celkově jsme tak v posledních čtyřech letech na dlážděné cesty na ústředním hřbitově vynaložili více než 5,5 milionu korun a zvelebili prostor o celkové ploše 2,5 tisíce metrů čtverečních,“ uzavřel náměstek Pelikán.

Kromě ústředního hřbitova v Neředíně se podařilo letos opravit za více než 150 tisíc korun také chodník na hřbitově v městské části Černovír.

Foto: MMOL/ Blanka MartinovskáNové