Na rok 2019 připadalo výjimečně kulaté ‒ půltisícileté ‒ výročí první známé písemné zmínky o olomouckém orloji. Tato komplexní technická i umělecká památka je však součástí budovy radnice velmi pravděpodobně již od 15. století a je tak středobodem městského dění a předmětem obdivu příchozích návštěvníků i stálých obyvatel města.

Vlastivědné muzeum v Olomouci připravilo k tomuto pětistému výročí rozsáhlou výstavu ve svém největším výstavním sále sv. Kláry. Výstava končí právě dnes, v neděli 5. ledna. Ve výstavních prostorách je nashromážděno tolik exponátů, že je v budoucnu pohromadě sotva někdy uvidíte. Návštěvník se dozví, že orloj původně byl gotický a že gotické prvky byly zachovány i v barokní podobě orloje. Kromě historických částí mechanismu orloje či originálních figurek z 16. a dalších staletí může návštěvník vidět třeba zkompletovanou centrální část orloje z konce 19. století či originální kresby Karla Svolinského v měřítku 1:1, které sloužily jako vzor pro sestavení obří mozaiky. Zájemce se dozví i to, čím jsou olomoucké umělecké a astronomické hodiny zcela originální a jedinečné, byť v několika dalších městech Evropy mají také orloje.

„Naše muzeum eviduje v současné době téměř dva miliony sbírkových předmětů, mezi nimiž je i unikátně dochovaný soubor originálních uměleckých a technických součástek orloje. Tento soubor byl v minulosti prezentován na několika výstavách a tvořil základ naší stálé expozice Od orloje k hodinám. Návštěvníci výstavy mají jedinečnou příležitost zhlédnout tyto artefakty ve zcela novém kontextu,“ řekl ředitel Vlastivědného muzea v Olomouci Břetislav Holásek.

„Výstava kromě trojrozměrných exponátů prezentuje i celou řadu dalších cenných archivních, plánových a obrazových dokladů vývojových etap orloje. K nejpozoruhodnějším exponátům patří rekonstrukce číselníkové části orloje z roku 1746 se složeným ukazovacím soukolím astronomického číselníku včetně unikátního Fabriciova astrolábu, dále vzácně dochovaná kalendářní deska na léta 1746‒1847 nebo soubor pohyblivých figur z pseudogotické přestavby orloje v roce 1898. K vidění jsou i malířské návrhy a realizace z dílen významných malířů, jako byli Jan Kryštof Handke, Richard Bitterlich, Jano Köhler či Karel Svolinský,“ prozradil autor výstavy Radim Himmler, ředitel Muzea Komenského v Přerově.

K současné podobě orloje po jeho poslední přestavbě dokončené v roce 1955 má dnes veřejnost rozporuplný vztah. „Výstava by měla pomoci najít odpověď i na otázky, zda je orloj z éry socialistického realismu jedním z nezhojitelných šrámů na tváři jinak malebného historického města, nebo je jen svébytným příspěvkem k více než pětisetleté historii ideologických proměn a zda by se dnešní Olomoučané za svůj orloj měli stydět, nebo naopak být na něj pyšní,“ domnívá se autor. Na výstavě se návštěvník mimochodem dozví i to, jakými zajímavými funkcemi poslední přestavba obohatila složitý olomoucký orloj.  

„Výstava by nemohla vzniknout bez vstřícnosti několika institucí, především je třeba poděkovat kolegům z Muzea umění Olomouc a Státního okresního archivu v Olomouci, kteří nám na ni zapůjčili ze svých fondů opravdové skvosty,“ dodal Martin Zdražil, kurátor výstavy, který spravuje sbírku historických hodin Vlastivědného muzea v Olomouci.

K výstavě muzeum vydává také reprezentativní doprovodnou publikaci. Vlastivědné muzeum má otevřeno do 17 hodin.