Plný pokladů z pohledu archeologie je nároží olomouckých ulic Wurmova a 1. Máje. Uvnitř areálu, o němž jsme psali v souvislosti se strašidelnými domy v Olomouci, jsou uloženy dějiny od Velké Moravy dál do dob, kdy byla Olomouc hlavním přemyslovským mocenským sídlem na Moravě. Nyní byl dokončen archeologický průzkum dvora tohoto objektu.

Na konci 90. let minulého století zde archeolog Josef Bláha učinil velký objev. Uvnitř dvora, kde probíhaly stavební úpravy, objevil pětici hrobů z 9. století, mezi nimi dva ženské s velmi bohatou výbavou. Muselo jít o manželky zdejších vládců. Ve výbavě, kterou dámy dostaly na cestu na onen svět, byly hrozníčkovité a košíčkovité náušnice, ozdobné gombíky, náhrdelníky se skleněnými a jantarovými perlami a také kaptorgou. Kaptorga je malá zdobená kovová schránka na amulety nebo na ostatky svatých, používaná jako specifický druh šperku zejména ve střední a východní Evropě od 9. do 11. století. Nosily je bohaté dámy zavěšené u pasu. Jedním takovým se tedy pyšnila i žena, pohřbená na nároží dnešní Velkomoravské a 1. máje.

Kde se tady velkomoravské hroby vzaly? Archeologové už vědí, že o pár desítek metrů dál, na Petrském návrší (Křížkovského a Wurmova ulice a Biskupské náměstí) a na Václavském návrší (u katedrály svatého Václava) bylo za dob Velké Moravy velmi rušno. Někde tady stálo opevněné hradiště, mocenské centrum pro dnešní střední Moravu, později, v 10. století, lokální centrum té části Moravy, která zůstala ušetřena ničivých maďarských nájezdů. Nepochybně zde někde stál i kostel, je se dosud nepodařilo najít jeho základy. A velmožské, chcete-li, knížecí sídlo samozřejmě předpokládá i silné přítomnost ozbrojené posádky. Podle nyní dokončeného průzkumu ve dvoře onoho nárožního domu bydleli nejspíš vojáci právě zde.

Podle archeologa Richarda Zatloukala z Národního památkového ústavu zůstal do letošního roku uvnitř areálu nedotčený terén malého tzv. anglického dvorku. Nyní probíhá další pokačování rekonstrukce sousedního Domu štěstí a tak archeologové dostali další šanci podívat se pod zem. V zemině zde našli další stopy po osídlení z časů Velké Moravy a následujícího období, například ostruhy z 10. století a obrysy domů. Podstatné je, že tu bylo patrné i pokračování dříve odhalených základů stavby. Ta mohla být podle mínění Richarda Zatloukala sídlem ozbrojené družiny zdejších vládců. „Vládce měl jistě dobré důvody k tomu, proč ozbrojenou družinu neubytoval přímo v centru svého sídla, ale aspoň kousek stranou,“ vysvětlil archeolog s tím, že mít partu ozbrojených mužů, jejichž hlavní zábavou je boj a určitě i nějaký ten alkohol, jako bezprostřední sousedy si nepřál asi ani tehdejší vládce.

Psali jsme už o tom, že Olomouc byla výjimečná už za Velké Moravy. Každý další nález toto tvrzení znovu potvrzuje. Podle Richarda Zatloukala nálezy z posledních let ukazují, že celá oblast Petrského a Václavského návrší byla osídlená od dob Velké Moravy a intenzivně hlavně od přelomu 9. a 10. století, kdy Olomouc převzala štafetu hlavního mocenského centra Moravy od zničených jihomoravských sídel. Sám areál na nároží dvou ulic pak byl intenzivně využíván i v dalších staletích. Ostatně právě zde našli archeologové už před dvaceti lety základy neznámé církevní stavby, datované přibližně do 12. století…