Dnes je to přesně sto let, kdy vypukla první z nejhorších válek všech dob, zvaná Velká. V Olomouci si tuto neblahou událost připomenou nejen občané, ale také představitelé města, církve, občanských sdružení a armády. V pondělí 28. července se v 15.30 uskuteční pietní akt na Černovírském vojenském hřbitově.

"Při pietním aktu chceme vypustit dvě bílé holubice, jako symbol naší touhy žít v míru a nezapomenout na útrapy 140 tisíc padlých čechoslováků, 240 tisíc zmrzačených a miliony nešťastných vinou 1. světové války, vinou nenávisti, zaseté do lidských srdcí," řekl náměstek primátora Ladislav Šnevajs. 

Na nedávno rekonstruovaném černovírském hřbitově je pochováno více než 3200 padlých a zemřelých ve vojenské nemocnici především na Klášterním Hradisku, v některých případech dokonce i s jejich manželkami. Vojenský hřbitov v v Černovíře vznikl v roce 1869 připojením k občanskému hřbitovu. Během válečných let 1914–1918 byl přebudován podle jednotného konceptu architekta Rossmana a slavnostně otevřen a vysvěcen roku 1916. Byli zde pochováni vojáci, zemřelí během války. Poslední pohřby se na území vojenského hřbitova konaly ještě na počátku padesátých let minulého století. „Do konce první republiky Československá armáda vzorně pečovala a udržovala všechny hroby. Roku 1958 byl sice hřbitov zařazen mezi kulturní památky, avšak ponechán svému osudu,“ vysvětluje náměstek Ladislav Šnevajs pohnuté osudy význaného hřbitova s tím, že do obnovy se město Olomouc pustilo v po etapách v roce 2010 a 2012. S rekonstrukcí za celkovou částku bezmála 5 milionů korun pomohly dotace ministerstva obrany. V roce 2010 prošel opravou křesťanský a muslimský pavilon. O dva roky později se kompletně obnovilo oplocení hřbitova v jeho původní velikosti, vyznačily se jednotlivé sektory pro pohřbívání, upravily cesty mezi sektory a také hrobová místa v novodobé části hřbitova. „Černovírský hřbitov je výjimečný způsobem pohřbívání. Jsou zde pohřbeni zemřelí vojáci bez ohledu na národnost, vojenskou hodnost, politický postoj či státní příslušnost, tedy bez ohledu na to, na které straně ve válce museli bojovat a padli,“ doplnil náměstek primátora Šnevajs. Naši předkové se rozhodli pochovávat bez ohledu na to za koho kdo bojoval, národnost, rasu, hodnost ..., ale podle toho, komu a čemu kdo věřil. "Pohřbívalo se po dvou až pěti do jednoho hrobu, a tak je možné, že tu leží společně v jednom hrobě úhlavní nepřátelé, ale věřící ve stejného Boha, ač křesťané, evangelíci, muslimové, pravoslavní či židé. Možná vyjádření absurdity války?" dodává Ladislav Šnevajs.

Černovírský hřbitov není jediným místem, kde jsou pochováni v Olomouci vojáci z první světové války. Další hromadné pohřebiště je v podzemí tzv. Jihoslovanského mauzolea v Bezručových sadech. O jeho neúdržbě a chátrání dlouho rozhodoval hlavně nezájem nástupnických států po rozpadlé Jugoslávii. V nedávné době mauzoleum získalo do svého vlastnictví město, které chce zajistit jeho rekonstrukci.