Kniha, bohužel již poslední, historika a oblíbeného popularizátora olomouckých dějin Milana Ticháka (1933–2020) se soustřeďuje na zaniklé či zcela proměněné instituce hanácké metropole. Nové vydání úspěšné publikace Ztracené adresy z roku 2007 autor nově doplnil kapitolou zevrubně mapující historii a místopis všech olomouckých kasáren a dalším obrazovým materiálem.

Na úvod – nejen – podle starých adresářů a telefonních seznamů autor sleduje, jak měnily jména ulice či které docela zanikly. Dále líčí, kde bývaly pošty, kde čekávaly na zákazníky drožky, omnibusy a tramvaje, kde všude byli ve městě ubytováni vojáci. Dočteme se o proměnách  zemských, okresních, krajských a jiných úřadů či národních výborů, o tom, jak se obnovovala univerzita, jak se nikdy nedostavěl Krajský národní výbor, kde byly věznice, kde nemocnice a kde fary. Dalšími tématy jsou zábava, kultura, volný čas, připomíná, jaké všechny v Olomouci vycházely noviny, kde byly nakladatelství, knihkupectví, knihovny, muzea, hřiště a stadiony, koupaliště a plovárny, letiště, dostihy a mnoho jiného. A kdo netušil, že taky barokní olomoucké kašny se stěhovaly, dočte se i o tom.

Autor bestsellerů Vzpomínky na starou Olomouc a její předměstí, Příběhy Olomouckých pomníků a hřbitovů, Když padly hradby, Olomoucké vycházky, Cestou okolo Olomouce, Olomouc z nadhledu, Olomouc rodu ženského či Lexikon olomouckých ulic ani tentokrát čtenáře nezklame – a to ani výběrem mnoha často neznámých fotografií a mapek týkajících se dějin města.

Ukázky z publikace

„Stalo se prý nedávno kdesi na britských ostrovech, že pošta doručila na adresu již zesnulé adresátky písemný pozdrav od jejího milého ze zákopů první světové války ve Francii. Jakýsi časový zádrhel ve fungování slavné Royal Mail vyvážilo ve stejné zprávě ujištění, že ve staré dobré Anglii není problém spolehlivě najít příslušnou adresu ještě bezmála za sto roků. V Olomouci asi nebyl takový příběh zaznamenán. Vždyť tady by to měl doručovatel mnohem těžší. Nejenže by patrně nenašel naživu samého adresáta, ještě hůře by si poradil s nalezením na stejném místě fungujícího úřadu, obchodu či jiné instituce. Zejména by však musel mít veliké štěstí narazit na ulici či náměstí s názvem platným v době odeslání dopisu. V Olomouci se dokonce některé adresy už docela ztratily…“

„Když vojenská správa získala k 1. dubnu 1906 smluvně do nájmu 154 ha polí neředínských rolníků na Tabulovém vrchu na veliké posádkové cvičiště, nebylo náhodou, že docela prvním zařízením v tomto prostoru byla dostihová dráha. Stala se hned od počátku hledaným cílem mnoha návštěvníků, soudě aspoň podle toho, že měla své místo vytištěné v úředním ceníku jízdného fiakrů a drožek, když k Neředínu ještě nejezdila tramvaj. Jedna cesta na Rennplatz (a zpět) stála až 12 korun, což zrovna nesvědčí o lidovém charakteru nabízené zábavy. Závodiště u Neředína se však zapsalo do dějin také jinou podívanou – tentokrát opravdu lidovou. To když sem 21. srpna 1910 našlo cestu na 30 000 diváků snad z celé Moravy, aby na vlastní oči viděli start (a šestapůlminutový let) prvního českého pilota Ing. Jana Kašpara. A protože v Olomouci muselo být všechno „na dva díly“, o 14 měsíců později, 21. října 1911, se tady shromáždil stejně početný dav lidí k obdivu vzletu nadporučíka Heinricha Biera, který ve svém letounu vydržel ve vzduchu 25 minut a stačil přitom dokonce obletět ve výšce 600 metrů dómskou věž.“

Kniha se objeví v olomouckých knihkupectvích ve středu 2. prosince 2020. Lze si ji také objednat u nakladatele nebo distributora, velkoobchodu Kosmas.

Nakladatelství Burian a Tichák, Olomouc 2020, vázané, 196 stran, formát 169 x 240 mm, doporučená cena 269 Kč