Více než čtvrtstoletí věnuje Muzeum umění Olomouc akviziční pozornost tvorbě Karla Malicha (*1924) - jedné z nejvýraznějších uměleckých osobností druhé poloviny 20. století. Výběr z muzejní kolekce kreseb a plastik autora, který bývá nazýván výtvarným vizionářem, novátorem či dokonce géniem, představí od 16. října do 11. ledna příštího roku veřejnosti na výstavě nazvané Vnitřní světlo. Muzeum ji pořádá při příležitosti autorova životního jubilea a v rámci dramaturgické řady, která divákům odkrývá významné sbírkové soubory umění 20. století.

„Karel Malich je nejvýznamnějším českým umělcem pracujícím po druhé světové válce. Jeho široká, mnohovrstevnatá a vnitřně soustředěná práce je nosnou osou vývoje soudobého českého umění, přestože dlouhá léta paradoxně zůstávala spíše na okraji zájmu veřejnosti,“ prohlásil autor koncepce výstavy Karel Srp.

Muzeum umění Olomouc podle něj získalo díky mnohaletému sbírkotvornému úsilí průřezovou kolekci Malichova díla. „Je natolik reprezentativní, že vydá na samostatnou výstavu, která představí stěžejní vstupy do všech hlavních autorových tvůrčích období,“ dodal Srp. Výstava v Muzeu moderního umění nechce a ani nemůže konkurovat velké retrospektivě, která byla v roce 2012 v Jízdárně Pražského hradu. „Přesto je v olomouckých sbírkách mnoho nosných položek z Malichovy práce, z nichž některé plastiky a soubory kreseb dokonce představují mezníky jeho tvorby,“ domnívá se znalec Malichovy tvorby.

Podle kurátora Ivo Bindera výstava vzhledem k omezeným prostorám zahrnuje jen nejvýznamnější Malichova díla z muzejních sbírek, která lze považovat za jeho nejosobitější vklad do uměleckého myšlení konce 20. století. „Začínáme dvěma tušovými kresbami z roku 1963, které jsou výsledkem autorova reduktivního tvůrčího principu. Ten jej přivedl na konci šedesátých let k objektům, inklinujícím k jednoduchým geometricky čitelným tvarům,“ popsal Binder. Z této doby jsou na výstavě například dřevěné plastiky s jednobarevnou polychromií (Žlutý reliéf, 1963 a Šedá A, 1963), Mosazná plastika (1967) nebo ukázka tzv. Koridorů. „Koridory jsou pro Malicha spojovací prostory, tedy i místa, kde se protínají všechny cesty a energie a kde také vznikají energetické turbulence,“ vysvětlil kurátor a dodal, že návštěvníci uvidí Stříbrný koridor z roku 1970. Ten je umístěn na schodišti k výstavnímu sálu a propojuje tak výstavu se stálou expozicí Století relativity.

Díky objektu Projekt č. 2 z roku 1970 si mohou diváci prohlédnout také Malichovu práci s plexisklem. „S tímto materiálem začal pracovat v roce 1969, kdy se zúčastnil pardubického sympózia Artchemo. Vyhovoval mu svou ambivalentností hmotnosti a průzračnosti,“ dodal Binder. Zastoupena je i kreslířská tvorba ze 70. let, kdy už jeho senzibilitě k vyjádření nestačí trojdimenzionální objekty. Výběrovou prezentaci Malichova díla ze sbírek Muzea umění Olomouc uzavírají kresby pastelem z 80. let.