Nebýt nich, velmi pravděpodobně bychom dnes žili v úplně jiném státě a jiném režimu. Řeč je o vojenských veteránech. O těch, kteří bojovali v obou světových válkách na všech možných frontách, i o těch., kteří se rozhodli riskovat to nejcennější v novodobých konfliktech. Olomouc se v úterý 11. 11. v 11 hodin připojí k připomínkám Dne válečných veteránů.

„Je to celosvětová tradice, v některých státech, jako třeba ve Francii, dokonce mají 11. listopad jako státní svátek,“ říká Alois Kadlčík, správce posádky Olomouc. Na nesčetném množství míst v Evropě i v zámoří se v 11 hodin rozezní zvony a proběhnou pietní vzpomínkové obřady. V Olomouci začíná program pietních oslav už slavnostním nástupem v Žižkových kasárnách. Vše podstatné se ovšem odehraje na čtyřech různých místech Olomouce. Přesně v 11 hodin se současně na ústředním hřbitově v Neředíně, na vojenském hřbitově v Černovíře, u Památníku osvobození v Čechových sadech a u památníku v Řepčíně odehraje obřad, který zahrnuje minutu ticha, položení věnců slavnostní projevy i státní hymnu.

Oslavy pořádá Armáda České republiky, podílí se na nich také statutární město Olomouc, Olomoucký kraj, Univerzita Palackého, zástupci Sokola, Svazu bojovníků za svobodu či České obce legionářské. Město Olomouc budou v tomto okamžiku na jednotlivých místech zastupovat primátor Antonín Staněk, náměstci primátora a členové městské rady. „Vážím si toho, že do programu při příležitosti pietních vzpomínek k uctění památky obětí válek se letos zapojují i školní děti, senioři a skupiny dobrovolníků. Je důležité, aby vojenská historie Olomouce nebyla zapomenuta, díky všem, kteří s námi aktivně spolupracují,“ uvedl náměstek primátora Ladislav Šnevajs, který se při příležitosti připomenutí Dne veteránů zúčastní setkání na Vojenském hřbitově v Černovíře. Nově zvolený primátor Antonín Staněk se zúčastní už slavnostního nástupu v Žižkových kasárnách a poté za,míří s dalšími na Ústřední hřbitov v Neředíně. 

Den veteránů připomíná bojovníky z obou světových válek, legionáře z různých bojišť, ale také účastníky nejnovějších vojenských misí. Symbolem Dne veteránů je květ vlčího máku.

Původ svátku Dne veteránů

Na mnoha místech světa se 11. listopad slaví jako Den veteránů, Den příměří či Den vzpomínek. Toto datum bylo vybráno jako připomínka dne, kdy Spojenci podepsali s Němci v roce 1918 příměří. Zatímco v nově zrozeném Československu byl důraz kladen na datum 28. října, na mnoha místech především západní Evropy a v USA začaly hned rok po Velké válce oslavy právě k 11. listopadu. V USA byl nejprve slaven jako Den příměří, od roku 1954 jako Den veteránů. Tento název je dnes vhodnější, neboť upomíná, že jde o univerzální svátek a připomínku všech vojáků a obětí, bojujících v různých válkách. V roce 2001 se k těmto státům připojila také Česká republika.

Symbolem Dne veteránů je už od dob Velké války květ vlčího máku. Upomíná na báseň In Flanders Fields, kterou napsal na belgické frontě v roce 1915 kanadský vojenský lékař a chirurg John McCrae. Lékař se prostřednictvím veršů snažil vypořádat s bolestí, kterou mu útrapy a úmrtí vojáků způsobovaly. Květy vlčích máků, vlnící se ve větru mezi hroby vojáků, nakonec dostihly i jeho - John McCrae padl v roce 1918. Vlčí mák se stal symbolem padlých vojáků, po válce byl použit také jako symbol dobročinné sbírky na pomoc válečným veteránům a invalidům.