"Nazdar! Kocour!" Když onen Kocour psal na pohlednici svůj pozdrav "z Hanáckyho Holomóca, co majó to dobré pivo a to žitnó gořalko", psalo se ještě 19. století, Olomouc byla tenkrát ještě daleko spíš německé než hanácké město a na trůnu seděl František Josef I. Na pohlednici měl Kocour pro svůj vlastní pozdrav k dispozici jen malé místečko, protože na jedné straně byl obrázek a přes celou druhou stranu se psala adresa. Z této a jiných historických pohlednic se dá vyčíst ohromná spousta informací. Nejen to, jak vypadaly nám dobře známé ulice a náměstí před sto lety, ale také třeba to, že je v Olomouci nuda, málo kaváren, moc Němců, moc Čechů, moc šosáků nebo třeba hodně divadelních představení, ale skoro žádná v češtině. Jiné pohlednice ovšem také sdělují, kolik vojínů zrovna zemřelo na tyfus ve vedlejším oddělení vojenské nemocnice na Hradisku či kdo se vrátil po vyléčení na frontu. 

Pohlednice z přelomu devatenáctého a dvacátého století jsou perfektní studnicí do takzvaných malých dějin, které rozkrývají všední svět našich prapředků. Přijďte se podívat do Vlastivědného muzea v Olomouci - v pátek zde otevřeli výstavu, prezentující nejstarší pohlednice města. "Vystaveno je více než 300 dobových pohlednic. Zobrazují například také již neexistující budovy, noční výjevy i pohlednice zachycující zavedení tramvajové dopravy v Olomouci. Expozice dostala název Srdečný pozdrav z Olomouce, otevřena bude do února příštího roku," píše ČTK. Kromě tradičních záběrů na olomoucké dominanty, náměstí a památky se návštěvníci mohou těšit i na vůbec první pohledy do některých ulic či na sérii pohlednicových reprodukcí uměleckých děl zachycujících olomoucká zákoutí na přelomu 19. a 20. století. "Podnětem k uspořádání výstavy byla snaha představit veřejnosti část rozsáhlé filokartické sbírky Vlastivědného muzea v Olomouci, jež čítá přes 42 tisíc inventárních jednotek, a zároveň připomenout letošní 120. výročí nejstarší olomoucké pohlednice z muzejního fondu, která pochází z roku 1894," uvedl ředitel muzea Břetislav Holásek. 
Na výstavě je prezentováno více než 300 originálů černobílých a kolorovaných pohlednic vyrobených různými tiskařskými technikami. Vydané byly místními knihkupci a papírníky nebo pocházející ze zahraniční produkce, zejména německých nakladatelství. Nejstarší pohlednice, takzvané dlouhé adresy, měly celou zadní stranu vyhrazenu pro adresu a pro známku. "Přední strana nesla obrázek a větší či menší prostor pro text. Postupem času se ovšem obrázky více a více prosazovaly, až sdělení úplně vytlačily na rubovou stranu a dlouhou adresu vystřídala praktičtější adresa krátká, kterou známe dnes," uvedla autorka výstavy a kurátorka sbírky fotografií a pohlednic Hana Jakůbková. 
Výstava Srdečný pozdrav z Olomouce představuje také různé techniky tisku a pojetí pohlednic, například oblíbené světlotiskové montáže oživující běžné záběry skupinami rozverných postav, takzvané noční pohledy, které byly módní mezi lety 1897 až 1899, komické výjevy vydané u příležitosti zavedení tramvajové dopravy v roce 1899 nebo hebrejské přání k novému roku. Výstava je doplněna také trojrozměrnými exponáty s poštovní tematikou.