Přesně před sto lety se Zdenka Kroupová narodila v Olomouci, v Olomouci pak studovala na obchodní akademii a v rodinné škole a v Olomouci nakonec také po celý život pracovala, a to konkrétně v bance a ve spořitelně. S malou výjimkou části dětství, které trávila s dědečkem ve Vsisku, je tak Zdenka Kroupová zcela stoprocentní Olomoučankou, která na své oblíbené město stále nedá dopustit.

"Olomouc je nádherné město, mám ho moc ráda. Doufám, že bude mít pořád dobré jméno a že bude v dobrých rukou," řekla dnes dopoledne paní Kroupová, když jí početná skupina gratulantů blahopřála k životnímu jubileu. "V Olomouci jsem se narodila, žila a taky zde jednou umřu," dodala pak sympatická a skromná dáma, která se narodila na začátku druhého roku První světové války. Dodnes dokáže vyprávět třeba o tom, jak se v Olomouci měnily názvy ulic, a podle které osobnosti olomouckých dějin se jmenuje ta která ulice.

Paní Kroupová se v pětatřiceti letech provdala za vdovce, který si z předchozího manželství přivedl tři děti, později se jim narodila dcera Marie. Za první republiky začala pracovat jako úřednice v bance, později přešla do spořitelny, kde pracovala až do odchodu na penzi. Posledních osm let bydlí v domě s pečovatelskou službou ve Fischerově ulici, ještě před dvěma lety jezdívala autobusem do města do cukrárny na zákusky nebo také do hejčínského kostela na mši.

Paní Kroupové coby asi nejstarší olomoucké patriotce přejeme pevné zdraví a hodně dobré nálady!