Když se ve středu 28. října seznámila veřejnost se jmény nových nositelů státních vyznamenání, fandové olomouckého i českého fotbalu museli mít radost. Mezi těmi, kdo dostali medaili za zásluhy, se totiž skvělo i jméno Karel Brückner. Medaili dostal za zásluhy v oblasti sportu. A my Olomoučané dodáváme, že zaslouženě.

Málokterý člověk má totiž život natolik spjatý s fotbalem, jako právě tento Olomoučan s typickým účesem, stoickým výrazem ve tváři a nezaměnitelným hlubokým hlasem. Fotbal hrál, ale hlavně ho trénoval a učil hrát ostatní. Šlo mu to fantasticky. On byl strůjcem zázraku, kdy provinční klub Sigma Olomouc po necelých deseti letech v první lize dovedl k sérii pohárových úspěchů, on dostal jméno města Olomouce na evropskou fotbalovou mapu a do značné míry právě díky němu zažili úspěšnou kariéru v západní Evropě a případně i v reprezentaci muži jako Pavel Hapal, Radoslav Látal, Tomáš Ujfaluši či David Rozehnal.

Když se olomoucký kouč dostal k reprezentaci, bylo to opět překvapení – mladá lvíčata s ním vyhrála evropské stříbro a senzační jízdu pak zopakoval i s reprezentačním áčkem na Euru v Portugalsku v roce 2004. Tehdy to byl bronz. Seznam jeho trenérských pozic a úspěchů je dlouhý.

Ať už trénoval kdekoliv, byl a je Karel Brückner vždy hlavně Olomoučanem. Proto také při Zápase století k jubileu Sigmy Olomouc v roce 2019 vedl na Andrově stadionu reprezentační výběr a proto se také po utkání dočkal velké chvíle – pojmenování východní tribuny jeho jménem. Plný stadion, 10 500 diváků, tehdy aplaudovalo ve stoje. Symbolické je, že klub slavil sté jubileum a současně to byla i oslava 80. narozenin jeho nejlepšího trenéra.  

Legendě našeho fotbalu udělil prezident Miloš Zeman medaili Za zásluhy I. stupně. Současně byli v kategorii sport ocenění ještě hokejista Václav Nedomanský a motokrosový závodník Jaroslav Falta.   

Na ocenění olomoucké fotbalové ikony má velkou zásluhu dlouholetý zaměstnanec SK Sigmy Olomouc a Brücknerův přítel Oldřich Ohnút. Ten vloni v září prezidentovi poslal návrh, aby právě Karla Brücknera vyznamenal. V dopise, v němž popsal jeho trenérský přínos pro olomoucký i český fotbal, na závěr napsal: „Po zhodnocení morálních a lidských vlastností Karla Brücknera, jeho celoživotních úspěchů, které při práci s mládeží i dospělými v kopané dosáhl, jsem se rozhodl podat tento návrh na udělení státního vyznamenání.“ A vyšlo to.

Karel Brückner a jeho fotbalový příběh (převzato z klubové stránky sigmafotbal.cz, kráceno)

Životní příběh Karla Brücknera, narozeného v roce 1939, je takřka celý spjat se Sigmou Olomouc. Jeho sledování je zároveň pohledem na sigmáckou historii, s níž jsou spojeny téměř všechny vzestupy hanáckého klubu v 80. a 90. letech.

Karel Brückner spojil se Sigmou prakticky celou svoji hráčskou kariéru. Za A-tým nastoupil poprvé jako sedmnáctiletý v roce 1957 v době, kdy se klub ještě jmenoval Spartak Moravské železárny Olomouc, a kdy hrál pouze v divizní soutěži. V roce 1963 byl u toho, když MŽ Olomouc poprvé hrály druhou nejvyšší fotbalovou soutěž, v níž setrvaly po dvě sezóny. Následovalo několik let paběrkování v divizi, která se i vinou reorganizací stala od roku 1969 až čtvrtou nejvyšší soutěží. V sezóně 1969/70 byl Karel Brückner nejlepším střelcem týmu. Na závěr hráčské kariéry si vyzkoušel i prvoligové angažmá. V sezóně 1970/71 si připsal dva starty za Baník Ostrava.

Poté se však vrátil zpět do Sigmy, kde od sezóny 1973/74 převzal tým jako hrající trenér. Pod jeho vedením Hanáci po letech marných pokusů zvítězili v divizi a postoupili do Národní fotbalové ligy. Tím však vzestup hanáckého klubu pod Brücknerovou taktovkou neskončil a v sezóně 1978/79 již Sigma hrála 1. českou národní fotbalovou ligu – sk. B. Hanáci tak byli jen krůček od nejvyšší soutěže. Tu si Karel Brückner v roli kouče poprvé vyzkoušel ve Zbrojovce Brno, kterou vedl mezi léty 1981 – 1983.

V sezóně 1982/83, v níž Sigma premiérově hrála 1. ligu, v sezóně, která byla rovněž sestupovou, se o patro níže poroučelo i Brno. Karel Brückner se vrátil do Olomouce a s velkým náskokem přivedl Sigmu k prvenství v 2. lize. Zbrojovka Brno zůstala na 2. místě o 15 bodů zpět. Brückner hanácký klub následně stabilizoval v 1. lize a v sezóně 1985/86 ji dovedl do té doby k historickému 4. místu, které zaručovalo účast v Poháru UEFA. V něm Hanáci narazili na IFK Göteborg, s nímž po remíze 1:1 v Olomouci a prohře 0:4 ve Švédsku vypadli sice hned v 1. kole, i tak to pro ně byla cenná zkušenost.

Potřetí se trenérského kormidla chopil na startu sezóny 1990/91. Navzdory líbivému ofenzivnímu stylu hry, v níž střelecky dominoval hlavně útočník Radek Drulák, se po podzimu Hanáci nalézali až na 11. příčce, což neodpovídalo ambicím, které vytyčilo vedení Sigmy. Brückner však dostal důvěru i pro jarní část, v níž se Sigmou předvedl úctyhodnou stíhací jízdu, kdy Hanáci do posledních kol bojovali o titul se Spartou Praha a Slovanem Bratislava. Na mistry z Letné v konečném součtu Sigmě scházely dva body. Tak blízko Olomouc mistrovské trofeji nikdy nebyla.

Třetí příčka však zaručovala druhou účast v Poháru UEFA v historii. A pohárová sezóna 1991/92 se do sigmácké kroniky zapsala zlatým písmem. Přes nepříliš atraktivní severoirský Bangor a sovětské Torpedo Moskva se ve 3. kole Hanáci dostali do křížku s německým Hamburkem, jehož kouč Schock po losu na adresu Olomouce uvedl, že si nejprve musí uvědomit, kde vlastně leží. Jména jako Hapal, Látal, Vaďura, Maroši nebo Hanus mu nic neříkala. Po brilantním výkonu Hanáků v přístavním městě, kdy Pavel Hapal vstřelil dvě branky, a Sigma zvítězila 2:1, se zmohl již jen na bezmocné pokrčení rameny. Ještě větší šok připravili Hanáci trenérovi Schockovi v domácí odvetě. Brückner opět naordinoval ofenzivní fotbal a brankář hostí sbíral jeden gól ze sítě za druhým. Sigma nakonec zvítězila nad HSV v odvetě 4:1 a to Roman Hanus ještě zahodil penaltu.

Čtvrtfinále Poháru UEFA, do kterého Karel Brückner Sigmu dovedl, představuje největší úspěch Hanáků na evropské scéně. Dál se Olomouc nikdy nedostala a nikdy rovněž nečelila zvučnějšímu soupeři. Vlastně zvučnějšímu soupeři ani čelit nemohla. Ve čtvrtfinále totiž přijel Real Madrid. Nejúspěšnější a nejslavnější fotbalový klub na světě přijel do Olomouce v březnu 1992. To by si před pár lety ještě nikdo na Hané nepomyslel. Sigma si svým vystoupením získala velký respekt Los Blancos, o čemž svědčí fakt, že hvězdy jako Butragueňo, Sánchez, Llorente či Hierro v Olomouci de facto bránily, končily zápas se dvěma vyloučenými hráči, a remíza 1:1, o níž se zasloužili Pavel Hapal a Fernando Hierro, byla trenérem Beenhakkerem přijata jako skvělý výsledek. V odvetě na slavném stadionu Santiaga Bernabéua ostudu Sigma neudělala a po čestném boji podlehla 0:1.

Sigmě se ale dařilo i na ligovém poli, kde dlouho proháněla Slovan Bratislava v boji o ligový titul. Na podzim Hanáci neztratili jediné soutěžní utkání. Sezónu 1991/92 však nakonec vinou slabšího jara zakončili na 3. místě, které opět bylo místenkou do Poháru UEFA. Přes rumunskou Craiovu postoupili Hanáci do 2. kola proti slavnému tureckému Fenerbahce Istanbul. Do sigmácké kroniky se zapsal hlavně druhý zápas, který se hrál v Olomouci. Turci si do odvety přivezli jednobrankové vedení. Karel Brückner tak musel své svěřence opět ofenzivně naladit. Ne že by to byl problém. To, co ale Hanáci s nebohým soupeřem předvedli, si vysloužilo respekt nejen v Československu. Výhra Sigmy 7:1 nad Fenerbahce byla přijata s velkým údivem v celé Evropě. Dodnes fanoušci konkurenčních istanbulských týmů Galatasaraye a Besiktase připomínají svým sokům jejich debakl z Olomouce. Ve 3. kole Poháru UEFA vystavil Hanákům stopku Juventus Turín.

Počtvrté se Karel Brückner stal trenérem Sigmy před startem sezóny 1995/96. A opět posunul hranice úspěchu o něco dál. Hanáci se několik ročníků po úspěšném evropském tažení trápili a nedařilo se jim o návrat na dříve vydobyté pozice. V kádru našel kostru kolem Machaly, Kováře, Vaniaka, Baranka či Kerbra a společně s nimi dotáhl Sigmu Olomouc na 2. místo. Na mistrovskou Slavii sice Hanáci ztratili 9 bodů, i tak je ale ligové stříbro doposud nejlepším umístěním, jakého kdy dosáhli. V dalším ročníku se Brückner rozloučil 8. místem.

Mezi léty 1998 – 2001 působil u české fotbalové reprezentace do 21 let, s níž v roce 2000 získal na mistrovství Evropy na Slovensku stříbro, když lvíčata prohrála až na pokutové kopy s Italy. V juniorské repre se pod Brücknerem prosazovali i odchovanci Sigmy Olomouc, například Tomáš Ujfaluši či Marek Heinz. Po neúspěchu seniorské reprezentace v boji o postup na mistrovství světa 2002 byl odvolán Jozef Chovanec. Na jeho místo dosadilo svazové vedení Karla Brücknera a rozhodně nelitovalo. Český národní tým za sebou již v kvalifikační skupině nechal Nizozemsko. Pro Oranjes bylo setkání s Čechy noční můrou i na Euru v Portugalsku. V základní skupině jim nestačilo ani vedení 2:0. Stratég Brückner vsadil vše na jednu kartu – ofenzívu. A v jednom z nejhezčích utkání fotbalové historie dovedl Českou republiku k vítězství nad Nizozemskem 3:2. V závěrečném utkání skupiny, kdy již Češi měli jistý postup do čtvrtfinále, nasadil proti Němcům náhradníky, ale i s nimi porazil hrdé vicemistry světa 2:1. Karel Brückner dovedl reprezentaci až do semifinále, kde smolně padla s Řeckem v prodloužení. V Evropě však obecně převládal názor, že za předvedenou hru si titul mistrů Evropy zasloužili právě Češi. V roce 2006 postoupil Karel Brückner s reprezentací poprvé v historii samostatného státu na mistrovství světa a o dva roky později na další Euro. Vyznamenáním pro jeho práci byl i fakt, že v roce 2008 usedl na lavičku Rakouska, což byla jeho poslední trenérská štace.

K příležitosti výročí 100 let od založení SK Sigma Olomouc byl 8. září uspořádán tzv. Zápas století, ve kterém proti sobě nastoupil Tým legend Sigmy a Reprezentační výběr Karla Brücknera. Po závěrečném hvizdu byla východní tribuna před zraky 10 500 diváků přejmenována na Tribunu Karla Brücknera.

Foto: archiv SK Sigma Olomouc