Z Klášterního Hradiska do Prahy putují pravděpodobné ostatky prvních moravských Přemyslovců Oty I. a Oty III., zakladatelů tohoto starobylého kláštera. Odborníci je budou zkoumat a porovnávat jejich DNA s českými Přemyslovci. Cínová tumba, v níž byla dřevěná malovaná schrána s ostatky, zamíří do Muzea umění - obou památek se ujmou konzervátoři. Veřejnost bude moci schránky spatřit od 6. září v Arcidiecézním muzeu Olomouc na výstavě s názvem Zde se nacházíte. Václavské náměstí v proměnách času.

V úterý 7. srpna vyzvedli ostatky dávných knížat z hradišťské kaple svatého Štěpána farář Bedřich Hanák a genetik Daniel Vaněk. Vzácné ostatky významných moravských vládců po vyzvednutí ze sarkofágu a pečlivém odborném uložení zamířily pod dozorem předních českých archeologů do Prahy. Mezi ostatky by měli být především významní olomoučtí Přemyslovci Ota I. Sličný (1045 – 1087) a Ota III. Dětleb (1122 – 1160), dále také manželka Oty I., uherská princezna Eufemie a původem ruská kněžna Durancie, manželka Oty III. Podle odborníků je pravděpodobné, že další ostatky ze sarkofágu náleží olomouckému biskupovi Janu III. (biskupem 1150 – 1157) a premonstrátskému opatovi kláštera Hradisko Robertu I. (opatem v letech 1243–1267). Mimochodem, Ota I. Sličný je synem slavného knížete Břetislava a jeho Jitky, s níž po únosu ze svinibrodského kláštera žil legendární přemyslovský akční hrdina právě na hradě v Olomouci. 

Ačkoliv se vědělo o tom, že klášter Hradisko založil Ota I. roku 1078 právě jako budoucí rodové pohřebiště olomouckých Přemyslovců (https://bit.ly/2OWPxUy), nebylo vůbec jasné, zda se ostatky dochovaly a kde se nachází. V sakristii kaple svatého Štěpána byla po staletí kovová tabule se jmény několika olomouckých panovníků. Skutečný sarkofág s ostatky objevili badatelé právě v této sakristii teprve loni. Vzhledem k tomu, že malovaná dřevěná pohřební truhla obsahuje jednak ostatky Přemyslovců a pak také další kosti uherské a ruské princezny, jedná se o unikát, který bude mimořádně zajímavý i z hlediska analýz DNA a porovnávání s dalšími kosterními ostatky z 11. a 12. století. Nalezené ostatky projdou kompletní odbornou analýzou, při které budou genetici a archeologové hledat například příbuzenské vazby k pražským Přemyslovcům.

„Ve spolupráci s Národním muzeem bude provedena základní antropologická analýza,“ vysvětlil pro ČTK Jan Frolík z Archeologického ústavu AV ČR Praha. Uvedl také, že při průzkumu bude nutné určit počet jedinců v sarkofágu a jejich pohlaví, protože kosti jsou částečně promíchané. Zjišťovat se bude i věk a zdravotní stav uložených osob. „Pokud zjistíme, že výsledky odpovídají tomu, co se o nich předpokládá, nastoupí další analýzy, mezi nimi bude nejdůležitější DNA,“ dodal Jan Frolík. Práce na posouzení ostatků olomouckých Přemyslovců potrvají několik měsíců a pro porovnání budou k dispozici ostatky sedmi pravděpodobných členů přemyslovského rodu z Prahy.

Při pátrání po ostatcích bylo důležité, že se dle dochovaných zpráv několikrát stěhovaly, konec konců klášter sám byl za skoro tisíc let své historie několikrát důkladně pobořen a vypálen, například za válek husitských či při třicetileté válce. Přesto se ostatky aristokratů zachovaly v dobrém stavu. Podle historika Leoše Mlčáka existuje i záznam o tom, že mniši kosterní pozůstatky v 17. století omývali horkým vínem. I to mohlo přispět k jejich dobrému uchování.

Hradišťský farář Bedřich Hanák připoměl i zajímavou shodu s letošním stoletým jubileem vzniku Československa: „Pokud jsou to Přemyslovci, je to s letošním staletým výročím vzácná příležitost. V optimálním stavu by jich mělo být pět, objev společně s uherskou princeznou Eufémií a ruskou kněžnou Durancií dodává nálezu evropský formát." Olomoučané se mohou přijít v září podívat zatím alespoň na truhlu, v níž vzácné ostatky moravských vládců spočívaly.

Foto: Muzeum umění Olomouc - Markéta Ondrušková