Nejoblíbenějším místem Sigmunda Freuda při jeho pobytu v Olomouci byla "velkoměstská kavárna" na Horním náměstí. Ve městě pozdější proslulý zakladatel psychoanalýzy pobýval před 130 lety jako mladý vojenský lékař na manévrech. Dům s číslem popisným 21, kde mimochodem doposud sídlí kavárna, teď proto ozdobí pamětní deska. K jejímu odhalení dojde ve čtvrtek 22. září ve 14 hodin.

Psal se květen roku 1886 a mladého Sigmunda Freuda jeho povinnosti vojenského lékaře přivedly do středu Moravy, na vojenské manévry v Olomouci. Pobýval zde měsíc. V „hraní si na vojáky“ si Freud příliš neliboval, zato kavárnu na Horním náměstí si během svého dlouhého pobytu zvolil za azyl, protože měla dle jeho slov dobré pečivo a zmrzlinu a také čerstvé noviny.

Freudovi v Opeře chutnala zmrzlina, obsluha ho ale naštvala

Jak již bylo řečeno, tehdejší Café Hirsch Sigmund Freud označil za "velkoměstskou kavárnu" a chválil její sortiment. "Přesto mi moje nevěsta vždy říká, když tu zmrzlinu chválím, že je to „water ice“, nikoli „cream ice“, a  varuje mě před ní," píše Freud v dopise Josefu Breuerovi. Vojenský ráz Olomouce se ale podle mladého lékaře projevoval dokonce i ve fungování jinak noblesní kavárny. Personál si totiž všímal v první řadě vysokých důstojníků a teprve až poté i dalších hostí kavárny. 

"Když dva nebo tři generálové – vždycky mi připomínají papoušky, nemůžu si pomoci, ale savci se ostatně takovými barvami neodívají, s výjimkou modrofialových mozolů na zadcích mandrilů –, když tedy ti generálové někde sedí pohromadě, celý houf číšníků je obletuje, jako kdyby nikdo jiný kolem nich neexistoval. Jednou jsem musel ze zoufalství sáhnout k těžkému vychloubání: chytil jsem takovou obsluhu za frak a křikl na ni: „Vy, ze mě může být taky jednou generál, tak mi přineste sklenici vody!“ To zaúčinkovalo." Tak popisuje ve stejném dopisu Freud svůj zážitek z kavárny. Nadále jej tedy už asi číšníci obsluhovali obstojně, protože další stížnost lékař nepřidal. 

Pamětní deska ozdobí kavárnu

V letošním roce od Freudova poznávání Olomouce uplynulo přesně 130 let. „Chceme tímto aktem zdůraznit význam této osobnosti a zároveň věříme, že takto oživíme zájem zejména zahraničních turistů o město Olomouc. O život a dílo Sigmunda Freuda je ve světě stále veliký zájem,“ konstatoval primátor Olomouce Antonín Staněk. „Existují a stále vznikají i spolky, které se zabývají jeho osobou,“ doplnil náměstek primátora Pavel Urbášek. K odhalení pamětní desky do Olomouce přijedou také ředitelka Rakouského kulturního fóra při Velvyslanectví Rakouska v ČR paní Natascha Grilj a Jan Sechter, velvyslanec ČR v Rakousku.

Pamětní desku s bustou vytvořil akademický sochař Bohumil Teplý, je odlita z bronzu. Artefakt o rozměrech 84 na 52 centimetrů bude umístěn z čelní strany fasády domu vedle hlavního vchodu do Caffe Opera.

Hirsch, Rupprecht a Opera

Kavárna funguje na tomto místěuž od poloviny 19. století. Býval to tehdy sedmý podnik tohoto druhu s licencí, udělenou olomouckými radními, brzy však svým věhlasem a prestiží předstihl starší kavárny a stal se místem dostaveníček městské honorace. Založil ji Martin František Hirsch, syn bohatého obchodníka z domu U Zlatého jelena (domovní znamení jelena odpovídá jménu Hirsch - německy jelen). Po něm pak na přelomu století převzal kavárnu někdejší učedník Johann Rupprecht, a také on dokázal kavárně udržet její lesk a výsadní postavení ve městě. Po vyhnání Němců v roce 1946 se podnik na krátko přejmenoval na Národní kavárnu a brzy pak získal svůj dnešní název - Opera. Původ tohoto pojmenování je jasný - sousedí totiž s městským divadlem a často sem chodili diváci přímo z představební činohry či právě opery, čemuž napomáhal svého času i přímý vstup ze sousední budovy.