František Bílek, Max Švabinský, Alfons Mucha, Jan Zrzavý, Josef Váchal, Jan Preisler, Felix Jenewein, Jaroslav Panuška… Co jméno, to pojem v dějinách umění. V Olomouci začíná výstava roku! Na její komornější předpremiéru v polském Krakově přišlo skoro 12 tisíc lidí. Kolik přijde v Olomouci?

Výše zmíněná plus další věhlasná jména českého umění nyní pojí dva faktory – za prvé příslušnost ke specifické výtvarné vlně symbolismu přelomu 19. a 20. století, za druhé pak reprezentativní zastoupení na velké výstavě Tajemné dálky v Muzeu umění Olomouc. Podle autora koncepce výstavy Otto M. Urbana, je výstava jedinečná v mnoha ohledech. Návštěvníci uvidí plátna, grafické listy i plastiky, celkově 310 exponátů. „Najdeme zde zcela klíčová díla největších osobností, podařilo se zapůjčit obrazy ze soukromých sbírek ze zahraničí, jsou zde k vidění díla, která byla považována za ztracená, a nebo se o nich vůbec nevědělo,“ upozorňuje Urban, renomovaný historik umění a šéf katedry teorie a dějin umění na AVU v Praze, který se od 90. let soustavně zabývá symbolismem v českých zemích i v širším mezinárodním kontextu.

„Symbolisté se snažili o hledání smyslu života za oponou reality,“ říká kurátorka výstavy Anežka Šimková. „Výstava tak skýtá bohatý obraz tvorby umělců tří generací, jejichž hluboký zájem o sen a fantazii zásadně ovlivnil budoucí tvář umění 20. století.“  „Symbolismus je klíčovým uměleckým hnutím druhé poloviny 19. a počátku 20. století a v českém prostředí byl prvním uměleckým směrem, jehož zastánci proklamativně vystupovali jako součást širšího evropského uměleckého proudu. Právě zásluhou symbolismu patřilo v následujících desetiletích české umění do přirozeného kontextu evropské kultury,“ doplňuje Otto M. Urban. Při příležitosti projektu, jehož název si pořadatelé „vypůjčili“ od básníka Otokara Březiny a jeho básnické sbírky, se pořadatelům podařilo v muzeích, galeriích a několika soukromých sbírkách u nás i z Německa a Norska zajistit zápůjčky reprezentativního souboru více než tří set obrazů, plastik, kreseb, grafik a knih.

Výstava je rozdělená do šesti tematických okruhů, jejichž názvy lze podle Urbana chápat jako metaforického průvodce světem symbolismu. „Například v oddílu Soumrak Nymf vystavujeme autory, kteří nacházeli inspiraci v antických mýtech a legendách. Ztracený ráj zahrnuje křesťanská témata, která symbolisty přitahovala tajemstvím a hlubokou spiritualitou. V obrazech, sochách a kresbách oddílu Přízraky noci zase ožívají upíři, duchové, čarodějové, pohádkové vodní a astrální bytosti,“ přiblížuje Pttp M. Urban náplň tří okruhů s tím, že další typické symbolistické náměty se zrcadlí v názvech oddílů Květy intimních nálad, Subtilnost smutku a Libri et Anima. Poslední jmenovaná část se soustředí na knihy předních literárních autorů symbolismu, jako byli Otokar Březina, Karel Hlaváček, S. K. Neumann, Viktor Dyk a mnoha dalších. Symbolisté se nezřídka pokoušeli proniknout za onu "oponu reality" také s pomocí alkoholu či jiných látek, ovlivňujících vědomí. I tento aspekt je ve vystavených dílech přítomen, reprezentuje jej třeba Josef Váchal a jeho Kuřák opia či Piják absinthu od Viktora Olivy.

Komornější podoba výstavy českých symbolistů byla letos představena v Mezinárodním centru kultury v polském Krakově od května do září pod názvem Vládcové snů a dočkala se velkého ohlasu i návštěvnosti. „Na výstavu v Krakově přišlo jedenáct a půl tisíce návštěvníků, reprezentativní doprovodná publikace byla vyprodána už v polovině výstavy,“ říká Anna Šimková, která byla i kurátorkou výstavy v Polsku.

Historicky největší výstavu děl českého symbolismu zahájí olomoucké muzeum slavnostní vernisáží ve čtvrtek 6. listopadu. Sama vernisáž, která začíná v 18,30, bude stát za to – promluví autor výstavy a vystoupí jedinečná zpěvačka Monika Načeva a houslista Tomáš Vtípil.