Drobné rozměrem, ale historicky velice cenné jsou dva cykly barokních olejomaleb na plechu z oltářů kostela Panny Marie Sněžné v Olomouci, které nyní vystavuje Arcidiecézní muzeum Olomouc. Některé z miniatur ukazují i dobovou podobu centra Olomouce či poutního místa Stará Voda. Osud celkem 16 miniatur o rozměru zhruba A4 je přitom podle historičky umění Simony Jemelkové smutný. „Některé se ztratily a některé z dochovaných nejsou v dobrém stavu,“ vysvětlila.

Dva cykly olejomaleb z let 1672 a 1682 od neznámého autora jsou podle historičky umění Simony Jemelkové mimořádně cenné z hlediska historie Olomouce. Znázorňují totiž výjevy ze života svaté Pavlíny a svaté Anny - dvou světic, které mají pro město velký význam. „Svatá Pavlína, jejíž ostatky přinesli do Olomouce v roce 1623 jezuité, se stala patronkou města, spolupatronkou katedrály svatého Václava a ochránkyní proti moru. Svatá Anna, matka Panny Marie, byla v Olomouci mimořádně uctívanou světicí, při kostele Panny Marie Sněžné jí bylo zasvěceno jedno z tehdy nejvýznamnějších náboženských bratrstev,“ připomněla. Ostatně také krásná kaple s manýristickým průčelím, stojící vedle svatováclavské katedrály, je zasvěcena právě svaté Anně.

Pro olomoucké patrioty ale může být ještě zajímavější skutečnost, že některé scény se odehrávají v dobových místních kulisách. „Například protimorové procesí ke svaté Pavlíně na pozadí významných olomouckých staveb nebo svatoanenská pouť ve Staré Vodě – to jsou mimořádné ikonografické prameny, které realisticky zachycují tehdejší podobu významných architektonických památek,“ nadšeně popsala historička umění. Jedna miniatura zachycuje například podobu radnice, renesanční kašny se svatým Floriánem, která u radnice stávala před umístěním Caesarovy kašny či bohatý měšťanský dům s renesančním portálem.

Miniaturní velikost se ale podle ní výrazně podepsala na smutném osudu maleb. Nejen že jim byla věnována minimální odborná péče, čemuž odpovídá špatný stav části z nich, ale některé se ztratily. „Ztráta se týká bohužel i dvou ikonograficky nejcennějších obrazů, které zachycují protimorová procesí ke svaté Pavlíně v roce 1623. Dnes již bohužel existují jen v kopiích z roku 1901, které vznikly pro účely tehdejšího Muzea hlavního města Olomouce a dnes jsou uloženy ve Vlastivědném muzeu v Olomouci,“ posteskla si.

Dalších šest miniatur, které z oltáře sejmuli památkáři v 80. letech 20. století, kdy měl být kostel podle komunistických plánů odsvěcen a proměněn v galerii barokního umění, považovali odborníci také za ztracené. „Nedávno se je ale podařilo objevit,“ dodala Jemelková. Podobně dobrý konec měl osud dalších dvou výjevů, které vrátil anonymní nálezce teprve počátkem 90. let 20. století. Jemelková proto doufá, že se v blízké budoucnosti najde i zbývajících osm ztracených děl, která na výstavě budou připomínat prázdné rámy. „Bylo by skvělé, kdyby tyto způsobem velmi mimořádné cykly získaly opět svůj původní ucelený charakter,“ uzavřela.

Komorní výstava v Erbovním sále Arcidiecézního muzea potrvá do konce roku.