Velmi vyhraněnému odvětví výtvarného projevu se věnuje zbrusu nová výstava Arcidiecézního muzea Olomouc. Třináct fotografií pozdně gotických a renesančních náhrobků z Moravy a české části Slezska bude až do 28. září vystavovat Arcidiecézní muzeum Olomouc. Autorem snímků, které vznikly pro obsáhlou publikaci historičky umění Hany Myslivečkové, je olomoucký fotograf a pedagog Petr Zatloukal. Dva raně renesanční náhrobníky si pak návštěvníci mohou prohlédnout přímo v místě výstavy, v pozdně gotické kapli sv. Jana Křtitele. Vernisáž výstavy se uskutečnila v úterý 24. června. 

Kniha historičky umění Hany Myslivečkové, která v titulu využívá citát římského básníka Quintia Horatia Flacca „Mors ultima linea rerum est“ (Smrt je nejzazší hranicí všech věcí), dokumentuje téměř dvě sta figurálních pozdně gotických a renesančních náhrobních památek z  Moravy a české části Slezska.

Autorka, která vede Katedru výtvarné výchovy na Univerzitě Palackého v Olomouci, neusiluje o vyčerpávající soupis, ale její důkladná analýza přináší mnohá, dosud nepublikovaná zjištění. „Pečlivá dokumentace děl umožňuje vedle uměleckohistorického hlediska zkoumat také heraldické, genealogické i společenskohistorické aspekty a ilustruje národnostně pluralitní skladbu šlechtické a měšťanské společnosti, v níž se setkáváme s osobnostmi, které zastávaly významné postavení nejen v zemských úřadech, ale i na dvorech vládnoucích Habsburků,“ přiblížila knihu vydanou univerzitním nakladatelstvím historička umění Helena Zápalková z Muzea umění Olomouc.

Autorem zhruba osmi desítek publikovaných snímků je fotograf a pedagog Petr Zatloukal. V kapli sv. Jana Křtitele, která je součástí prohlídkové trasy Arcidiecézního muzea, vystaví třináct fotografií. Návštěvníci výstavy si přitom přímo v kapli mohou prohlédnout dva raně renesanční náhrobníky. Do jižní stěny pozdně gotické stavby, která byla přistavěna ke křížové chodbě kolem roku 1414, je zasazen náhrobník Václava z Moštěnice z doby kolem roku 1520 a naproti němu je sochařsky zdobený náhrobník rytíře Arnošta Kužela ze Žeravic, který vznikl v roce 1524 a zobrazuje stojící postavu zemřelého v dobovém brnění. Samotná kaple sv. Jana Křtitele původně sloužila jako kapitulní knihovna. Zdobí ji pozdně gotické a raně renesanční nástěnné malby Zmrtvýchvstalého Krista, Zvěstování Panně Marii a Krista zjevujícího se Panně Marii, v klenbě pak malba, která představuje anděly s nástroji Kristova umučení a olomoucké a zemské patrony.