Kačení je další z olomouckých ulic, které zůstalo její původní jméno. Pojmenování staré tak, že se už zapomnělo, z čeho vlastně vzniklo. Jeden z výkladů tvrdí, že přes Kačení ulici neboli Enten Gasse chodily kačeny na pastvu k jednomu z ramen Moravy, které obtékalo ze severu městské hradby (v místech dnešní ulice Dobrovského). Přiznejme si ale, že představa, jak městský husopas obchází domy měšťanů a jejich drůbež žene v hejnu na pastvu ulicí Nožířskou (později Eliščina, dnes Denisova) do Kačení a Rohelskou bránou za město, je přinejmenším úsměvná. Proto je docela možné, že název této ulice má úplně jiný původ nebo význam. Jistě to neví nikdo. 

Farář, umělci i dělostřelečtí důstojníci

Domy v Kačení ulici vlastnila v průběhu dlouhých staletí opravdu pestrá společnost, nebyla to ulice zaměřená jen na určité řemeslo jako třeba ulice Ostružnická, Zámečnická, Dobytčí a další. V Kačení bydleli nejrůznější řemeslníci, je zde doložen nožíř, jehlář, pasíř, kopytář, mydlář, soukeník, kloboučník, rukavičkář, parukář a mnoho dalších. V této ulici žil i Petr, farář u sv. Petra, také malíř, sochař nebo městský věžný. V 19. století to zase byli vojenští důstojníci s rodinami, např. feldvébl Gottwald nebo nadporučík Raber, oba sloužili u rakousko-uherského dělostřelectva.

Porodní bába Gablowská

Na konci 17. století, konkrétně v roce 1686, žili v ulici Kačení dva holiči, provazník, také punčochář, domy si zde koupili páni radní Schönek a Topolanský. Radní a královský výběrčí proviantu Ondřej Hauptmann v této ulici vlastnil dokonce tři domy. V tomto roce se do Kačení č. 5 přestěhovala Anna Gablowská, vdova po řemenáři, která dům koupila od špitálu sv. Ducha. V té době byla Gablowská jediná porodní bába v Olomouci, tzv. přísežná, což znamená, že se přísahou zavázala k pomoci městu a měšťanům. V Olomouci v té době žilo jen asi 3500 obyvatel, přesto je jisté, že měla jako jediná porodní bába ve městě i jeho předměstí práce více než dost. Jelikož Gablowská přestávala na velké množství práce stačit, městská rada v r. 1692 ustanovila čtyři nové porodní báby poté, co byly přezkoušeny městským fysikem. Anna Gablowská mohla dál vykonávat svou profesi, měla na starosti celé předměstí města Olomouce.

Ulice měla kdysi podstatně jiný tvar

V minulých staletích nebyla ulice Kačení rovná tak, jak ji známe dnes. Směrem od Nožířské se asi v polovině lomila doleva a ústila do ulice Vodární (tehdy Kunst Gasse), hned u průchodu vedle městské vodárny. Průchod ústil na Žižkův plácek před Rohelskou (Františkovou) bránou - na mapě z roku 1771 je zaznačená tato brána jako Raindl Thor. V průběhu druhé poloviny 19. století se tato lokalita podstatně  změnila, zmizela pevnostní brána, přibyly naopak Elektrické podniky města Olomouce, vodárna, chudobinec a výrazně se změnilo vyústění Kačení ulice do dnešní Sokolské. 

Čenda Šopek