Olomouc sice nebyla jeho rodným městem, věnoval jí ale jednoznačně nejvíc své kreativní a umělecké energie. Aljo Beran, malíř, gerafik, pedagog a organizátor společenského života, zemřel přesně před třiceti lety. Nešťastnou shodou historických okolností tehdy jeho odchodu nevěnovali Olomoučané skoro žádnou pozornost.

Když se chýlila doba Třetí říše a Protektorátu Čechy a Morava k neodvratnému konci, rozhodla se skupina vlastenců z řad poštovních úředníků v Olomouci připravit první svobodnou poštovní známku. Obrátili se tehdy na spolehlivého vlastence a hlavně vynikajícího výtvarníka, Aljo Berana. Jeho odpor k nacistům byl jasný - okupanti totiž zavraždili jeho bratra Čeňka Berana, olomouckého vydavatele. Aljo Beran vytvořil návrh známky, jejímž hlavním motivem byla orlice. Známka, nazývaná olomoucká orlice, se dochovala jen v několika arších a je dnes mezi filatelisty mimořádně cennou kuriozitou. V prodeji byly jen pár dní na olomouckých poštovních úřadech. Ani ne měsíc po skončení války totiž moravské ředitelství pošt v Brně zakázalo používání této provizorní poštovní ceniny.   

Aljo Beran se narodil 15. dubna 1907 v tehdy "rakouském" Krakově v rodině důstojníka a stavitele vojenských objektů. Rodina se nakonec usadila v Olomouci. Sám Aljo maturoval na olomouckém reálném gymnáziu, následně pak vystudoval architekturu v Brně, UMPRUM a také Filosofickou fakultu Univerzity Karlovy. Věnoval se výtvarnému umění i pedagofické činnosti, vyučoval na gymnáziích a po válce i na olomoucké univerzitě. Byl přítelem profesora Josefa Ludvíka Fischera a spolu s ním zakládal v roce 1946 obnovenou olomouckou univerzitu. Dodnes nese univerzita jeho výraznou stopu. Jakou?

Vytvořil pro ni tehdy i logo, kterým se UP Olomouc chlubí dodnes. V roce 2015 sice mělo být vyměněno za designově aktuálnější, ale značně neosobní a chladné nové logo. Vzbudilo to ale vlnu odporu! "Když před nedávnem mělo dojít ke změně grafické podoby olomoucké univerzity a v konkurzu vyhrál nový návrh, stala se nevídaná věc. Akademická obec, tedy především studenti, se postavili proti novému návrhu a rozhodli o navrácení k původní grafice Aljo Berana. Jistě by měl radost, že jeho výtvarná představa, jeho pojetí univerzitní symboliky je stále živé, i po téměř 70 letech," píší autoři webu aljoberan.webnode.cz. Univerzita tedy i dnes, v roce 2020, hrdě používá Beranovo logo z roku 1946. 

Beran během svého života vytvořil bezpočet olejomaleb i grafických listů. Maloval a kreslil různé motivy, ale nejčastěji se věnoval právě Olomouci, a to velmi systematicky. Paradoxně našel v Olomouci zalíbení během cest do zahraničí. Podle svědků po návratu z Florencie konstatoval: "Až tam jsem najednou zjistil, jak je ta Olomouc krásná." Vytvořil několik ucelených cyklů, například olomoucké kašny. Nevěnoval se jen historické Olomouci, zachycoval i výstavbu panelových sídlišť, které ovšem nepojednával nijak budovatelsky a radostně, ale spíše v duchu výrazného expresionismu. Na jeho plátnech a také na bezpočtu archivních fotografiích je zachycen i běžný život ve městě, opakovaně maloval například trhy na Dolním náměstí. Není divu, že měl k těmto trhům blízko - v jednom z domů na Dolním náměstí totiž také desítky let bydlel.  

Aljo Beran zemřel 22. října roku 1990. Tehdejší doba byla ještě plná antikomunistického revolučního patosu z listopadu 1989 a měla z části pochopitelný nezájem o oficiální umění minulého režimu. Tato obecně srozumitelná situace se velmi nešťastně podepsala na vztahu k velkému olomouckému umělci. Když tak skvělý umělec zemřel, v tehdejším olomouckém demokratickém tisku o tom nevyšla ani zmínka. Alespoň my jsme ji tedy nenašli... 

Jen měsíc před srmtí, v září roku 1990, věnoval Aljo Beran kolekci monumentálních pláten městu Olomouc. Tehdy k tomu napsal tato slova: Vážení Olomoučané, celý můj život je spojen a pevně svázán s našim městem v kterém jsem zažil roky štěstí, ocenění své práce, ale i léta sklamání. Měl jsem ve svém životě možnost poznat mnoho měst chlubících se mnohem  staršími dějinami, či význačnějšími architektonickými skvosty a přece se právě Olomouc stala mým celoživotním výtvarným osudem. Nikdy mi však nešlo o pouhé výtvarné vyjádření architektury města, ale především o zachycení  jeho atmosféry, o to, jak každý z nás "chodec" město poznává a prožívá.

Mé vyznání městu Olomouci by jistě obsáhlo mnoho stran, chci však tento svůj vztah vyjádřit konkrétně. Když jsem v padesátých letech koncipoval svůj grafický cyklus olomouckých kašen, chápal jsem jej nejen jako své umělecké vyjádření, ale také jako jistý dluh, který umělec splácí svému městu. Chtěl bych, aby si právě můj v nedávné době dokončený cyklus olejů s touto tematikou našel stejně tak svůj smysl, své plné uplatnění ve službách města. Vážení přátelé, spoluobčané, považuji tedy za svou povinnost a ve své podstatě to chápu jako čest, věnovat cyklus olejomaleb městu Olomouc."

Tyto nepřehlédnutelné olejomalby, zachycující nezaměnitelným Beranovým stylem různé tváře Olomouce, dnes zdobí kanceláře primátora i jeho náměstků na radnici.

Zdroj: aljoberan.webnode.cz