Kultura

Tizian, van Dyck, Veronese, von Aachen a další slavná jména z proslulé kroměřížské obrazárny jsou nyní k vidění v olomouckém Arcidiecézním muzeu. Návštěvníkům představuje výstava nejen obrazové skvosty, ale také jim přiblíží sběratelství 17. století se všemi svými specifiky. Výstava nazvaná 1673 | Kabinet pro biskupa volně navazuje na loňskou výstavu o životě a díle biskupa Karla z Lichtensteinu-Castelcorna.

"Letopočet v názvu – 1673 – je pro arcibiskupskou sbírku klíčovým. V tomto roce totiž biskup Karel z Lichtensteinu-Castelcorna koupil od obchodníků z Kolína nad Rýnem Franze a Bernharda Imstenraedtových obrazový kabinet, který neměl na uměleckém trhu tehdejší střední Evropy obdoby," říká autor výstavy Miroslav Kindl.

Největší ručně tkanou tapiserii na světě se podařilo obnovit v Olomouci. Stalo se tak v rámci oslav výročí 100 let českého divadla v Olomouci a jedná se o historickou oponu Moravského divadla. Výtvarnice Oluše Vítková vytvořila slavnostní oponu s monumentálním obrazem Olomouce, v němž se hlavní památné stavby spojují s novou výstavbou do znaku šachované orlice.

Výroba tehdy trvala čtyři roky. V oponě o celkové ploše 80 metrů čtverečních je zatkáno 35 tisíc metrů kobercové vlněné příze. Poprvé byla tato opona představena 11. června 1976 na premiéře operní inscenace Aida. „Skoro dvacet let se tato opona nepoužívala, přitom se jedná o unikát, který si zaslouží vrátit na divadelní jeviště. Chceme, aby opona byla k vidění při slavnostních příležitostech,“ řekl ředitel Moravského divadla David Gerneš.

Co by to bylo za Vánoce bez „Rybovky“! Česká mše vánoční Jakuba Jana Ryby patří ke stálicím prosincového repertoáru Moravského divadla Olomouc. Letos čekají tuto krásnou církevní skladbu dvě premiéry. Vůbec poprvé totiž uvedeme Českou mši vánoční nikoliv v tradičním koncertním provedení, ale jako inscenaci dle scénáře a v režii Dagmar Hlubkové. Poprvé také toto slavné dílo neuvedeme naživo před publikem, ale on-line. Záznam mše bude zveřejněný ve středu 23. prosince v 16 hodin na YouTube kanálu a webu Moravského divadla.

Podrobný pohled a zhodnocení zásadního přínosu olomouckého fotografa Miloslava Stibora v oblasti fotografického školství přináší nová publikace fotoskupina, kterou vydává Muzeum umění Olomouc. V olomoucké Základní umělecké škole nesoucí Stiborovo jméno ji pokřtí v pátek 11. 12. v 17 hodin jeho žáci, kolegové, přátelé i manželka Eva.

I když si odborníci mysleli, že dávno zanikly, byly pořád tam. Krásné fresky zkušeného italského barokního malíře Innocenza Montiho v kupolích chrámu svatého Michala. Tato díla nezanikla při požáru v roce 1709 ani při pozdějších úpravách, jak se dlouho mezi historiky umění soudilo. Nyní může tato krásná výtvarná díla vidět každý návštěvník jednoho z nejvíce ikonických olomouckých kostelů. O překvapivém objevu informují prosincové Olomoucké listy.  

Tři roky trvalo, než restaurátoři dokončili práci a z interiéru kostela na michalském návrší zmizelo lešení. Stálo to rozhodně za to. Pohled vzhůru nyní připomíná mnohem věrněji dojem, jaký měli návštěvníci kostela ze závěrečné čtvrtiny 17. století (1676 – 1699). Hlavním skvostem jsou restaurované fresky italského výtvarníka Montiho.

I když si odborníci mysleli, že dávno zanikly, byly pořád tam. Krásné fresky zkušeného italského barokního malíře Innocenza Montiho v kupolích chrámu svatého Michala. Tato díla nezanikla při požáru v roce 1709 ani při pozdějších úpravách, jak se dlouho mezi kunsthistoriky soudilo. Nyní může tato krásná výtvarná díla vidět každý návštěvník jednoho z nejvíce ikonických olomouckých kostelů. O překvapivém objevu informují prosincové Olomoucké listy.  

Tři roky trvalo, než restaurátoři dokončili práci a z interiéru kostela na michalském návrší zmizelo lešení. Stálo to rozhodně za to. Pohled vzhůru nyní připomíná mnohem věrněji dojem, jaký měli návštěvníci kostela ze závěrečné čtvrtiny 17. století (1676 – 1699). Hlavním skvostem jsou restaurované fresky italského výtvarníka Montiho.

Kniha, bohužel již poslední, historika a oblíbeného popularizátora olomouckých dějin Milana Ticháka (1933–2020) se soustřeďuje na zaniklé či zcela proměněné instituce hanácké metropole. Nové vydání úspěšné publikace Ztracené adresy z roku 2007 autor nově doplnil kapitolou zevrubně mapující historii a místopis všech olomouckých kasáren a dalším obrazovým materiálem.

Je to tak, současná protiepidemická opatření už negativně zasahují i do příští divadelní sezony. Moravské divadlo Olomouc chtělo rok 2021 odstartovat velkolepým projektem Rok na vsi, v němž by se setkali zástupci všech tří uměleckých souborů. Nestane se tak. Vzhledem ke stávající situaci a s vědomím si bezpečnostních rizik se totiž vedení divadla rozhodlo přesunout očekávanou premiéru inscenace na rok 2022. První premiérou nového divadelního roku se tak stane komorní činoherní komedie Dokonalá svatba.

Nové vedení Olomouckého kraje rozhodlo, že příští rok nebude udělovat ceny kultury. Hlavním důvodem, který kraj uvedl, je fakt, že kvůli koronaviru bylo letos kulturních akcí jako šafránu. Mnoho ohlášených projektů museli pořadatelé zrušit a další odložili na neurčito. Druhým důvodem je nedostatek financí v krajském rozpočtu. 

„Je to nepříjemné rozhodnutí, ale jediné možné, které se dá v současné situaci učinit. Navíc kvůli následkům pandemie se bude hejtmanství potýkat s obrovským příjmovým výpadkem, takže musí šetřit, kde se dá,“ zdůvodnil zrušení slavnostní akce Jan Žůrek, radní Olomouckého kraje pro oblast kultury.

Zmiňované úspory se mají týkat hlavně těch oblastí, které nebudou mít přímý dopad například na pořádání kulturních akcí. Ty bude hejtmanství podporovat nadále.

„Předpokládáme, že ceny v oblasti kultury udělíme v roce 2022 – a to nejen za rok 2021, ale také za rok 2020,“ doplnil Žůrek.

Na mnoha místech v České republice i ve světě si lidé ve středu 25. listopadu, připomenou všechny, kdo jsou ve světě pronásledováni pro své náboženské přesvědčení. Symbolem této připomínky a podpory je nasvícení významných kostelů či staveb červenou barvou, která má představovat prolitou krev trpících pro víru. V Olomouci se mezi 17. a 20. hodinou rudě rozzáří katedrála sv. Václava.

Červená středa, neboli Red Wednesday, se uskuteční již potřetí nejen v České republice, ale také na dalších místech ve světě - mj. v Londýně, Bratislavě, Vídni, Budapešti, na Filipínách. Loni se k této veřejné připomínce připojilo v ČR na osmdesát subjektů. Která místa se zapojí tentokrát, se můžete podívat na této mapě.