Tým vědců z České zemědělské univerzity izoloval a popsal pět nových druhů bifidobakterií u šimpanze, kočkodana a drápkatých opic. Z toho tři byly objeveny v Zoo Olomouc a dvě v Zoo Liberec. „Nový druh Bifidobacterium erythrocebi byl popsaný u kočkodana husarského, Bifidobacterium moraviense u kalimika a Bifidobacterium olomucense u tamarína bělovousého ze Zoo Olomouc. V Zoo Liberec se podařilo izolovat a popsat nový druh ze šimpanze pojmenovaný Bifidobacterium panos a Bifidobacterium oedipodis od tamarína pinčího,“ dodává zoolog Jitka Vokurková.

V sobotu ráno stoupla výška hladiny řeky Moravy na 360 centimetrů, což znamenalo vyhlášení prvního stupně povodňové aktivity. Na začátku února to není úplně běžná situace. Počasí se chová v posledních týdnech dost bláznivě. Na zítřek přitom platí další výstraha; tentokrát před silnou ledovkou.

Když za poslední týdny kolísala jen v Olomouci teplota vzduchu v rozmezí od zhruba třinácti stupňů pod nulou až k osmi stupňům nad nulou, není divu, že je situace náročná. Silné sněhové i dešťové srážky nejen zvýšily hladinu řek, ale na mnoha místech zalily pole většími či menšími lagunami vody, která se už nemá kam vsakovat. Jakmile teploty zase klesnou pod nulu, tvoří se náledí.  

Kosmani jsou nepochybně nejmenšími opicemi světa. V lednu se jejich olomoucká tlupa rozhodla, že do nového měsíce vstoupí s dalšími členy navíc. O novou posilu se postarala samice, která porodila dvojčata. „Daří se jim výborně, ale prozatím nám mláďata téměř neukazují. Pořídit jejich snímky tak bylo dílem velkého štěstí,“ dodává zoolog Jitka Vokurková.

Dva malí kosmani zakrslí se narodili 30. ledna 2021. Kosmany zakrslé chová olomoucká zoo od roku 2000. Celkem se jim za tu dobu na Svatém Kopečku narodilo 127 potomků.

Desítky milionů let staré linie brouků objevily při studiu fosilií ukrytých v jantaru mezinárodní týmy vědců, jejichž součástí byl Robin Kundrata z katedry zoologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého. Expertům se v laboratořích podařilo zrekonstruovat podobu unikátního kovaříka z baltského jantaru a popsat zcela novou čeleď světélkujících brouků obývajících Zemi po boku pravěkých dinosaurů. Výsledky studií byly publikovány v prestižních odborných časopisech Scientific Reports a Proceedings of the Royal Society B: Biological Sciences.
Neznámý kovařík ukrytý v jantaru z Baltu

Že je Olomouc významné historické město, o tom není pochyb. Aby si však svou krásu udržela, je třeba o historický odkaz a památky náležitě pečovat. V Olomouci to děláme dobře, alespoň podle soudu Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska. Olomouc totiž zvítězila v krajských kolech hned dvou soutěží, které Sdružení pořádá – Historické město roku 2020 a Památka roku 2020. Postupuje tak do dalších klání na celostátní úrovni.

Senátor Miroslav Adámek, který v horní komoře Parlamentu hájí barvy Olomouckého kraje, otevřeně kritizuje největší pojišťovnu v Česku. Opakovaně vyzval ministra zdravotnictví Jana Blatného, aby pomohl všem ředitelům a ředitelkám sociálních služeb. Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) podle Adámka nedostatečně proplácí testy na covid-19, které jsou pro klienty i zaměstnance povinné.

"Od listopadu musí být všichni zaměstnanci i klienti sociálních služeb testováni na covid, a to jednou za pět dní. Nejde o nic příjemného, určitě to mnozí dobře znáte. Problém je, že ne vždy je možné se testovat co pět dní. Jsou zde víkendy, svátky a ne všichni mají energii trávit svůj volný čas testováním. Proto někdy odebíráme vzorky v kratším termínu, protože nám logicky přijde lepší testovat častěji a více, než méně a pak zjistit, že se koronavirem nakazilo několik klientů či pracovníků," vysvětluje v dopise adresovaném ministrovi zdravotnictví senátor Miroslav Adámek. 

Letošní podivná zima, kdy teploty létají nahoru dolů v rozmezí skoro dvaceti stupňů celsia a kdy hustě sněží, aby vzápětí přišel déšť a obleva, se podepisuje i na stoupání hladin vodních toků. V řekách i potocích je více vody než obvykle. Leckde se už hladiny přiblížily prvnímu stupni povodňové aktivity nebo jej překročily. I v Olomouci se už opět zvyšuje hladiny Moravy a Bystřice.

„Vzhledem k očekávaným srážkám a tání sněhu předpokládáme stoupající stavy hladin na většině toků. Výraznější vzestupy s možností dosažení 1. stupně povodňové aktivity očekáváme na tocích v povodí Dyje a podhůří Jeseníků. Aktuálně jsou dosaženy 1. SPA na Svratce, Jihlavě, Dyji a Moravské Sázavě,“ popsal reakci na situaci mluvčí podniku Povodí Moravy Petr Chmelař. .

REGION, ČR - Hospodářská komora ČR obdržela v těchto dnech Jesenickou výzvu. Dokument sepsali nespokojení podnikatelé a zástupci firem působící na severu Olomouckého kraje. Národní Hospodářskou komoru vyzývají ke změně způsobu komunikace s vládou ČR.

„Až doposud se veškeré aktivity centrální komory zaměřovaly téměř bezvýhradně na způsoby a formy kompenzací za uzavřené či omezené aktivity. Tato strategie byla zcela správná v prvních měsících covidové krize. Nyní, tedy již s téměř ročními zkušenostmi, je však čas na změnu,“ stojí v Jesenické výzvě. 

Apel vydala Okresní hospodářská komora Jeseník a adresátem je její „matka“ v Praze, tedy Hospodářská komora ČR, která má mandát jednat přímo se zástupci Vlády ČR.

Nejistá budoucnost

Dvě desítky krásných dubů a jilmů na území CHKO Litovelské Pomoraví se dočkají prohlášení za památné stromy. Je to výsledek dohody mezi městem, vedením akciové společnosti Lesy města Olomouce a orgány ochrany přírody. „Jedná se o osmnáct dubů, které vesměs pamatují časy, kdy byl Tomáš Garrigue Masaryk školákem. K tomu my sami navrhujeme zařadit mezi památné stromy ještě dva nádherné a velmi staré jilmy,“ popsal situaci primátor Mirek Žbánek, který se v terénu se situací seznámil a sám několika návrhy přispěl.

Noční mrazy představují pro lidi na ulici velké riziko. V zimních měsících, kdy se kapacita nocleháren plní, otevřelo již 1. prosince nízkoprahové denní centrum střediska Samaritán tzv. „noční centrum“. Lidé bez přístřeší zde mohou přespat na vypůjčené karimatce a strávit tak mrazivou noc v teple. Službu centra využije během zimních měsíců průměrně okolo dvaceti lidí denně. Terénní pracovníci registrují vyšší poptávku po spacácích a dekách u lidí žijících na ulici či v provizorních přístřešcích. Do terénu vyráží s lékárničkou, v případě potřeby vyjíždí k nemocným do terénu i zdravotní služba.